Práce na IČO

Zaměstnavatel vám nabízí práci „na IČO“ místo klasické pracovní smlouvy? Na první pohled to může působit jako výhra – vyšší čistý příjem, volnost, žádné omezování pracovní dobou. Jenže realita je často jiná. Nelegální „švarcsystém“ může stát zaměstnavatele až 10 milionů korun a vás připravit o nemocenskou, odstupné i důchod. Jak poznat, kdy jde o skutečné podnikání a kdy o pokus obejít zákon? A kdy se vyplatí říct ne?

Když firma nabídne práci na živnostenský list, zní to jako vstupenka ke svobodě. Můžete pracovat odkudkoli, fakturovat víc, odečítat náklady a sami si řídit čas. Jenže tahle svoboda má háček: často jde o svobodu jen na papíře. V praxi děláte to samé, co zaměstnanec, ale bez jistot, které zaměstnanec má.

A teď čísla. Chce-li firma vyplatit zaměstnanci čistou mzdu 20 000 Kč, musí zaplatit celkem zhruba 35 000 Kč měsíčně. Do toho se promítají odvody na sociální (24,8 %) a zdravotní pojištění (9 %) a další mzdové náklady. Když vás místo toho „najme na IČO“, těchto 9 000 Kč měsíčně ušetří – a vy naopak z těchto peněz sami platíte své odvody, daně a často i účetní.

Z hlediska zákona ale nejde jen o peníze. Klíčové je, zda vykonáváte závislou práci – tedy práci osobně, podle pokynů zaměstnavatele, v jeho prostorách a s jeho prostředky. Pokud ano, nejde o podnikání, ale o zaměstnání, a to i tehdy, když se smlouva tváří jako obchodní. Tento princip je zakotven v § 2 zákoníku práce.

Český inspektorát práce v posledních letech výrazně přitvrdil. Podle jeho statistik bylo jen v roce 2024 odhaleno přes 1 500 případů nelegálního zaměstnávání, z nichž značná část byla právě formou „zaměstnání na IČO“. Pokuty pro firmy se pohybují v řádech stovek tisíc korun, ale v krajním případě může inspektorát uložit sankci až 10 milionů Kč. A nejen zaměstnavateli – pokutu (až 100 tisíc) může dostat i sám pracovník, který s takovým uspořádáním souhlasil.

Nelegální forma „švarcsystému“ se přitom často maskuje jako „spolupráce“ – dostáváte pravidelné úkoly, sedíte v kanceláři, máte přidělený pracovní počítač a e-mail s doménou firmy. Jen faktury posíláte místo výplatní pásky. Zvenčí to vypadá podnikatelsky, ale podle práva je to klasické zaměstnání. Rozdíl je v tom, že se vzdáváte zákonné ochrany: nároku na dovolenou, odstupné, nemocenskou, i garance výpovědní doby.

Pokud vám zaměstnavatel navrhne přechod z pracovní smlouvy na IČO, zpozorněte. Zákon výslovně říká, že závislá práce nemůže být vykonávána mimo pracovněprávní vztah. Jinými slovy – žádná smlouva, byť obchodní, to neobejde. Právní kvalifikace se odvíjí od reality, ne od názvu dokumentu. To potvrdil i Soudní dvůr EU v rozsudku z roku 2017, podle kterého „nelze nahrazovat pracovní smlouvu smlouvou obchodní, pokud skutečný výkon práce odpovídá zaměstnaneckému vztahu“.

Rozhodnete-li se přesto živnost skutečně vykonávat, musíte počítat s tím, že platíte vše sami. Minimální záloha na sociální pojištění v roce 2025 činí 3 852 Kč, na zdravotní 2 968 Kč. K tomu daň z příjmu, případně DPH, a často i náklady na účetní nebo daňového poradce. Vyplatí se to pouze v případě, že máte více klientů, možnost odečítat náklady a hlavně – že si práci organizujete sami.

Jinými slovy: skutečná OSVČ pracuje na vlastní odpovědnost, stanovuje si cenu a postup, a nese riziko výsledku. Firma si takovou osobu může najmout na konkrétní výstup – například vytvoření grafiky, právní analýzy nebo IT projektu. V takovém případě jde o legitimní obchodní vztah. Pokud ale OSVČ denně sedí u firemního počítače a čeká na pokyny nadřízeného, nejde o byznys, ale o zaměstnání pod jiným názvem. 

Riziko přitom nenese jen zaměstnavatel. Pokud inspektorát práci překvalifikuje, může požadovat zpětné doplacení odvodů a daní za celé období, po které jste takto spolupracovali. Úřad práce může zároveň zpochybnit vaši účast v systému sociálního pojištění, což ovlivní i výši budoucího důchodu.

Z právního i praktického hlediska se proto vyplatí udělat tři kroky:

1. Vyžádat si písemné vymezení spolupráce – zda jde o dodávku služby nebo o výkon práce.

2. Zkontrolovat, kdo určuje pracovní dobu, místo a způsob provedení. Pokud to určuje druhá strana, nejde o podnikání.

3. Konzultovat situaci s právníkem nebo inspektorátem práce – anonymně a bezplatně.

Na závěr jedno srovnání, které mluví samo za sebe: pokud jako zaměstnanec dostanete výpověď, máte jistotu dvouměsíční výpovědní lhůty a odstupného. Jako OSVČ vám může „klient“ ze dne na den oznámit, že už vaše služby nepotřebuje. Žádná výpovědní doba, žádné odstupné, žádná náhrada příjmu při nemoci. 

Práce na IČO může být svobodou, pokud jste skutečně podnikatel. Ale pokud ji nabízí zaměstnavatel jen proto, aby ušetřil na odvodech, stává se spíš pastí, která se může obrátit proti oběma stranám. V takovém případě platí jednoduché pravidlo: pokud vykonáváte práci, která se tváří jako zaměstnání, měla by být také podle práva zaměstnáním. V opačném případě riskujete víc, než kolik můžete získat.