Pokles cen ropy snižuje inflační výhled na druhou polovinu roku
Konflikt na Blízkém východě ustupuje do pozadí s tím, jak se jednání mezi Íránem a USA vyvíjejí pozitivním směrem. Cena ropy Brent se snížila již pod 75 USD za barel a nachází se tak de facto na hodnotách, kde byla před začátkem konfliktu.
Cena zemního plynu na uzlu TTF se pohybuje lehce nad hladinou 40 EUR za MWh, tedy stále zhruba o třetinu výše oproti polovině února. Doprava přes Hormuzský průliv rozhodně stále není plně normalizovaná, ale průjezdnost se aktuálně jednoznačně zlepšuje. Podle společnosti Kpler bylo ve středu i ve čtvrtek přepraveno přes Hormuz každý den přes 10 mil. barelů ropy, což je polovina předválečného objemu.
Pokud se bude situace v Hormuzu i nadále stabilizovat, tak je slušná šance, že se cena ropy na současných hodnotách udrží. Ke konci letošního a pro rok 2027 navíc podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) reálně roste pravděpodobnost převisu nabídky nad poptávkou s převisem až 5 mil. barelů za den.
Rychlý pokles cen ropy v posledních týdnech v kombinaci s vyhlídkami na její další snížení ve střednědobém horizontu dost zásadně mění i výhled na inflaci. Centrální banky ve 2. čtvrtletí výrazně zvýšily inflační prognózu, právě v návaznosti na vyšší ceny ropy a energetických komodit. Např. Evropská centrální banka (ECB) počítá pro letošek v červnové prognóze s cenou ropy na 96,9 USD za barel, což se aktuálně jeví jako příliš vysoké číslo. Inflační prognózy by se tak mohly během 3. čtvrtletí přepisovat mírně směrem dolů, a to i v případě České národní banky (ČNB). Samozřejmě za předpokladu, že se bude situaci v Hormuzu dále stabilizovat. Zároveň však platí, že se vysoké ceny energetických komodit z posledních měsíců ve spotřebním koši částečně přelijí i mimo pohonné hmoty do dalších cenových okruhů. Asi se nevyhneme o něco vyšším cenám potravin v průběhu druhé poloviny letošního roku.
Na devizovém trhu v tomto týdnu dále posiloval americký dolar. Na hlavním měnovém páru dolar v první polovině týdne posílil až na úroveň 1,132 EURUSD. Takto silná byla americká měna naposledy loni v červnu. Dolaru i nadále pomáhá to, že finanční trh stále více zaceňuje zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky (Fed) na zářijovém zasedání a částečně i další zvýšení sazeb v prosinci. Naopak šéfka ECB Ch. Lagardeová v úvodu týdne uvedla, že už nevidí potřebu, aby ECB na válku s Íránem rázně reagovala. To si lze přeložit tak, že zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB ve 3. čtvrtletí začíná být v ohrožení. V průběhu týdne sice další centrální bankéři z ECB zdůrazňovaly potřebu restriktivní měnové politiky, ale faktem je, že zářijové zvýšení sazeb ze strany ECB již není zdaleka tak jisté jako bylo ještě v první polovině června. Vývoj relativní měnové politiky mezi ECB a Fedem tak nyní euru neprospívá a euro oslabuje navzdory poklesu geopolitického rizika. Další udržitelné posilování dolaru do rozmezí 1,10 – 1,12 EURUSD však podle mě nyní příliš pravděpodobné není. Finanční trh je totiž podle mě aktuálně na Fed nastaven až příliš optimisticky. Pokud se nestane nic mimořádného, tak se může během léta obchodování na eurodolaru vracet zpět k hladině 1,15 EURUSD.
Koruna v tomto týdnu oslabovala. Vůči euru se obchodování postupně přesouvalo od hladiny 24,20 EURCZK směrem k úrovni 24,30 EURCZK. Silnější dolar obecně středoevropským měnám nesvědčí a platí to i pro korunu. Vůči dolaru koruna oslabila až k hladině 21,40 USDCZK (téměř tříměsíční minimum koruny).
Záznam z červnového zasedání bankovní rady ČNB ukázal, že pro stabilitu sazeb hlasovala K. Kubelková, zatímco zbylých čest členů bankovní rady zvedlo ruku pro zvýšení sazeb o 25 bodů. Důvody pro zvýšení sazeb byly spojené primárně s vývojem domácí ekonomiky – setrvale zvýšená jádrová inflace, silný růst úvěrů napříč sektory a vysoká mzdová dynamika. Zahraniční faktory, jako jsou například vyšší ceny energetických komodit, byly při rozhodování brány v potaz, ale spíše jako další inflační faktor doplňující domácí vývoj. Finanční trh sice zaceňuje do konce roku ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bodů, ale pokud nezačne jádrová inflace výrazněji zrychlovat, tak je podle mě pravděpodobnější, že ČNB ponechá sazby beze změny.
V příštím týdnu bude v ČR zveřejněn index PMI ve výrobním sektoru za červen (1/7). V eurozóně bude publikován předběžný odhad červnové spotřebitelské inflace HICP (1/7) a v USA červnové statistiky z pracovního trhu (2/7). Finanční trhy budou i nadále sledovat vývoj na Blízkém východě.