Podpora podnikání začíná zaplacenou fakturou

Malí dodavatelé nemají financovat své velké odběratele. Česká veřejná správa přitom v evropském srovnání doby placení skončila nejhůř. Debata o podpoře podnikání musí začít u splatností a vymahatelnosti plateb.

Britové řeší, kdo komu dělá banku

Podle britské vlády způsobují pozdní platby každoročně zánik 14 tisíc podniků a ekonomiku stojí téměř 11 miliard liber. V Dolní sněmovně to zaznělo 15. října 2026 při debatě o připravovaném zákonu, který má omezit platební lhůty a posílit vymáhání. Britská diskuse pojmenovala podstatu problému: velcí odběratelé využívají malé dodavatele jako zdroj bezplatného financování.

Právě tady by měla začínat také česká debata. K čemu je podnikateli příslib jednodušší administrativy, když svou práci odevzdal, náklady zaplatil a na peníze musí čekat další dva měsíce? Vystavená faktura nájem ani mzdy neuhradí.

Český stát příkladem nešel

Zpráva EU Payment Observatory z prosince 2025 přináší za rok 2024 nepříjemné srovnání. Podle dodavatelů oslovených průzkumem Intrum dosahovala průměrná doba zaplacení:

• Mezi firmami v Česku 62,3 dne, proti 60,3 dne v průměru EU.

• Veřejnou správou firmám 73,8 dne, proti evropským 69,8 dne.

Česká veřejná správa byla nejpomalejší z dvaceti členských zemí EU s dostupnými údaji. České firmy skončily druhé nejpomalejší po Chorvatsku. Nejde tedy o prvenství celé Evropy, ale i tak je to pro stát, který má vytvářet podmínky podnikání, ostudná vizitka.

Uvedené doby zahrnují také sjednanou splatnost. Neznamenají dva měsíce prodlení. To však dlouhé čekání ekonomicky neomlouvá. I včas zaplacená faktura s nepřiměřeně dlouhou splatností může znamenat, že slabší dodavatel úvěruje silnějšího zákazníka.

Dobrovolnost podle silnějšího

Obhajoba dlouhých lhůt smluvní svobodou má slabinu. Malá firma závislá na významném odběrateli si často vybírá mezi přijetím jeho podmínek a ztrátou zakázky. Souhlas se splatností ještě nedokazuje rovné vyjednávání.

Podle průzkumu ECB a Evropské komise SAFE, který evropská zpráva zpracovává, hlásilo v roce 2024 problémy kvůli pozdním platbám 69 % českých firem. Průměr EU činil 52 %. Peníze chybějící dodavateli přitom mohou zpozdit jeho vlastní platby. Riziko se posouvá dál po řetězci.

Podle ČSÚ bylo ke konci roku 2025 registrováno 2 028 363 podnikajících fyzických osob a během téhož roku jich 58 843 zaniklo. Připisovat jejich zániky nezaplaceným fakturám by bylo nepoctivé. Stejně nepoctivé by ale bylo omlouvat špatnou platební kulturu tím, že její následky neumíme přesně sečíst.

Méně slibů, kratší splatnosti

Podpora podnikání má mít konkrétní podobu: omezit nepřiměřené splatnosti ve vztazích velkých odběratelů s malými dodavateli, zjednodušit uplatnění sankcí a zveřejňovat platební výsledky veřejných institucí. Výjimky mají respektovat povahu zakázky, nikoli jen vyjednávací převahu zákazníka.

Samotný kratší termín nestačí, pokud se dodavatel bojí požadovat jeho dodržení. Pravidla proto musí být vymahatelná bez toho, aby každá upomínka znamenala obchodní sebevraždu.

Stát by měl začít u sebe. Nemůže přesvědčivě podporovat drobné podnikání a současně nechávat dodavatele čekat na úhradu déle než ostatní srovnávané země. Nejzákladnější podpora podnikatele je ostatně prostá: za převzatou práci mu v rozumném termínu zaplatit.

 

FAQ

Z jakého období pocházejí evropské údaje?

Z roku 2024. Zpráva EU Payment Observatory, která je vyhodnocuje, vyšla v prosinci 2025.

Znamená 62,3 dne, že české firmy platily více než dva měsíce po splatnosti?

Ne. Jde o celkovou dobu do zaplacení, která zahrnuje také sjednanou splatnost. Prodlení začíná až po jejím překročení.

Bylo Česko nejhorší v celé Evropě?

Takový závěr data neumožňují. Česká veřejná správa byla nejpomalejší mezi dvaceti sledovanými zeměmi EU s dostupnými údaji o době placení. Nejde o úplné srovnání EU, eurozóny ani Evropského hospodářského prostoru.

Skončilo v roce 2025 téměř 59 tisíc podnikatelů kvůli nezaplaceným fakturám?

To nevíme. ČSÚ eviduje zánik 58 843 podnikajících fyzických osob, ale tento údaj neurčuje příčiny ani jejich předchozí aktivitu.

Proč omezovat dlouhé splatnosti, když s nimi dodavatel souhlasil?

Protože formální souhlas může odrážet závislost na významném zákazníkovi. Smyslem omezení má být ochrana menšího dodavatele před přenášením nepřiměřených nákladů financování.