Plyn oproti minulému týdnu zlevňuje, rizika pro Evropu však přetrvávají

Pokles ceny evropského plynu po uklidnění situace na Blízkém východě přinesl trhům úlevu, fundamenty však zůstávají křehké. Nízké zásoby a slabší dovoz LNG mohou před zimou znovu zvýšit tlak na ceny i inflaci.

Klíčové body

• Cena plynu klesla, ale evropský trh zůstává napjatý.
• Zásobníky jsou před zimou naplněny méně než obvykle.
• Dražší plyn může znovu zvýšit inflaci i sazby ECB.

Dočasné přerušení amerických a íránských útoků přineslo na energetické trhy úlevu a poslalo cenu evropského plynu TTF zpět pod 60 EUR/MWh. Tento pokles však může být zavádějící. Trh reaguje především na naději v pokračování deeskalace, zatímco fyzická situace na evropském trhu s plynem zůstává napjatá.

Evropské zásobníky jsou na konci července naplněny jen přibližně z 55 %, nejméně pro toto období od roku 2021. Červencový dovoz LNG do Evropy má navíc klesnout na nejnižší úroveň od září 2024. Vedle omezení dodávek z oblasti Perského zálivu je problémem také silnější asijská poptávka, která odklání část amerického LNG od evropských terminálů.

Jaký vývoj očekávat v nadcházejících měsících? Odhaduje se, že i v příznivém scénáři mohou evropské zásobníky dosáhnout do začátku listopadu pouze 75 % kapacity, oproti pětiletému průměru kolem 90 %. Pokud by omezení provozu v Hormuzském průlivu pokračovalo další dva měsíce, naplněnost by mohla zůstat dokonce pod 70 %. Evropa tak postupně ztrácí čas potřebný k doplnění zásob a případná další vojenská eskalace by mohla vyvolat nový boj s Asií o dostupné LNG.

Situace v některých ohledech připomíná rok 2022, kdy omezení ruských dodávek vyvolalo evropskou plynovou krizi a extrémní růst cen. Evropa je dnes sice daleko odolnější díky vyšší dovozní kapacitě LNG, norskému plynu a diverzifikovanějším zdrojům, zároveň je však mnohem více vystavena cenám na globálním trhu. Zatímco v roce 2022 byl hlavním problémem výpadek ruských plynovodů, nyní představuje klíčové riziko kombinace slabých zásob, omezeného katarského LNG a konkurence asijských odběratelů. 

Vyšší ceny plynu by pro evropskou ekonomiku znamenaly obnovení negativního nabídkového šoku. Oslabily by kupní sílu domácností, zvýšily náklady průmyslu a zhoršily směnné relace eurozóny. Do spotřebitelské inflace (HICP) by se nejprve promítly přímo prostřednictvím energetické složky. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Lagardeová v minulém týdnu zároveň upozornila, že širší dopady do jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání zatím nejsou výrazně patrné, ale plný účinek energetického šoku se však teprve může projevit. 

Pokud by ceny plynu zůstaly zvýšené delší dobu a podniky začaly náklady ve větší míře přenášet do cen zboží a služeb, posílilo by to argumenty pro další zvýšení sazeb ECB. Po červnovém utažení politiky a červencové pauze se s takovým krokem počítá již pro září. Vyšší úroková očekávání by mohla euro krátkodobě podpořit, při výraznějším plynovém šoku by však pravděpodobně převážily obavy ze slabšího růstu a zhoršení směnných relací, podobně jako v roce 2022. S blížící se zimou v Evropě tak může do vývoje na eurodolaru stále citelněji promlouvat i cena zemního plynu. 

FAQ

Proč plyn zlevnil?

Kvůli dočasné deeskalaci konfliktu.

Jaké je hlavní riziko?

Nízké zásoby plynu před zimou.

Co by znamenal dražší plyn?

Vyšší inflaci a slabší hospodářský růst.