Peněžitý trest: Nová realita pro podnikatele a management

Od ledna 2026 mohou soudy ukládat peněžité tresty za prakticky jakýkoli trestný čin – a to buď samostatně, nebo vedle trestu odnětí svobody. Pro malé a střední podnikatele (SME) to není jen teoretická právní novinka. Pokud se kdokoli z vedení nebo klíčových zaměstnanců zapojí do jednání, které zákon kvalifikuje jako trestný čin (např. v oblasti daní, hospodářské soutěže nebo bezpečnosti práce), může peněžitý trest přímo zasáhnout cash flow firmy i osobní majetek odpovědných osob.

Nová pravidla reflektují moderní trend: v roce 2024 podíl peněžitých trestů přesáhl 25 % všech odsoutení a tento trend s novou legislativou dále sílí. Hlavním účelem je zajistit, aby pachatel pocítil ekonomický dopad svého jednání a aby byla alespoň částečně nahrazena způsobená škoda. Horní hranice trestu je navíc odvozena od závažnosti činu a majetkových poměrů, což v praxi znamená, že u bonitních podnikatelů mohou tresty dosahovat až desítek milionů korun.

Mechanismus denních sazeb v praxi

Výše peněžitého trestu se určuje pomocí tzv. denních sazeb. Tento systém je spravedlivý, ale pro majetné osoby přísný. Počet denních sazeb (20 až 730) odráží závažnost trestného činu. Výše jedné denní sazby se pak stanovuje podle osobních a majetkových poměrů pachatele. Pokud soud určí například 100 denních sazeb ve výši 5 000 Kč, výsledný trest činí půl milionu korun. 

Teoretické rozpětí trestu se tak pohybuje od 2 000 Kč až po 36,5 milionu korun.

Zvláštní pozornost věnují soudy majetkovým trestným činům spáchaným za účelem zisku, jako jsou podvody, zpronevěry nebo krácení daně. Trest má v těchto případech odčerpat získaný prospěch. Pro podnikatele to znamená, že i procesní pochybení, které soud vyhodnotí jako úmyslné obohacení, může vést k citelnému finančnímu postihu. Je proto nezbytné mít naprostý pořádek v dokladech potvrzujících finanční situaci, protože soud při stanovení sazby vychází z dostupných dat a odhadů.

Klíčové aspekty peněžitého trestu pro SME:

• Individuální posouzení: Výše trestu se vždy odvíjí od čistého denního příjmu pachatele, aby byl trest citelný, ale nikoliv likvidační. 
  
• Možnost splátkového kalendáře: Soud může povolit úhradu v měsíčních splátkách, což může pomoci ochránit provozní likviditu firmy. 
  
• Zajištění majetku: Již v průběhu vyšetřování může dojít k zablokování účtů nebo nemovitostí pro účely budoucího výkonu trestu. 
  
• Náhradní trest odnětí svobody: Pro případ, že by peněžitý trest nebyl zaplacen, soud zároveň stanoví délku vězení, která se vykoná při neuhrazení. 
  
• Dopad na reputaci: Kromě finanční ztráty znamená pravomocný trest zápis v rejstříku trestů, což může firmu diskvalifikovat z veřejných zakázek. 
  

Strategická příprava a prevence

Zkušenosti ukazují, že peněžitý trest se stává flexibilním nástrojem, který často nahrazuje krátkodobá odnětí svobody. To je pro podnikatele "dobrá zpráva" v tom smyslu, že nedochází k okamžitému vyřazení klíčového člověka z provozu firmy, ale "špatná zpráva" pro firemní rozpočet. Efektivní obhajoba v trestním řízení se dnes neobejde bez precizního zmapování majetkových poměrů a včasné dokumentace příjmů a závazků, což může výši denní sazby zásadně ovlivnit.

Pokud se chce podnik připravit optimálně, je vhodné provést revizi interních rizik a nastavit procesy (compliance programy), které minimalizují možnost vzniku trestní odpovědnosti. Transparentní komunikace s právním zástupcem a včasné zajištění dokumentace o finančních tocích jsou klíčem k tomu, aby případný postih neohrozil samotnou existenci podniku. Peněžitý trest v roce 2026 už není jen abstraktní hrozbou, ale reálnou položkou, se kterou musí krizový management počítat.

Často kladené dotazy (FAQ)

1. Může peněžitý trest dostat i firma jako právnická osoba? 

Ano, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob to umožňuje. V takovém případě se trest hradí přímo z majetku společnosti a jeho výše může být pro firmu velmi citelná, v extrémních případech vedoucí až k její likvidaci.

2. Co se stane, když odsouzený jednatel nemá dostatek hotovosti na zaplacení? Soud může nařídit výkon trestu prodejem majetku (exekucí). Pokud ani to nepokryje celou částku a jednatel trest zaviněně neplatí, nastupuje náhradní trest odnětí svobody, který soud stanovil v rozsudku.

3. Jak soud zjišťuje výši mého denního příjmu pro stanovení sazby? 

Soud vychází z daňových přiznání, výpisů z účtů a zpráv od finančních úřadů. Pokud obviněný nespolupracuje nebo příjmy tají, může soud výši sazby stanovit odhadem na základě životní úrovně a dohledatelného majetku.

4. Je peněžitý trest daňově uznatelným nákladem? 

Nikoliv. Jakékoli sankce, pokuty a tresty uložené soudem nebo správním orgánem jsou nedaňovým nákladem. Firma je musí uhradit z čistého zisku po zdanění.

5. Může za mě peněžitý trest zaplatit firma, pokud jsem jednatel? 

Právně je to problematické. Pokud by firma zaplatila trest za fyzickou osobu, mohl by tento krok být hodnocen jako neoprávněný prospěch jednatele nebo porušení péče řádného hospodáře ze strany těch, kteří platbu schválili. Vždy je nutná konzultace s daňovým a právním poradcem.