Odstoupení jednatele: Co musíte vědět

Jednatel společnosti s ručením omezeným je v české právní úpravě považován za statutárního orgána, který odpovídá za řízení firmy, uzavírání smluv a dodržování zákonných povinností. Kromě manažerských kompetencí se však s touto pozicí pojí i povinnosti, které mohou mít dalekosáhlé právní důsledky. A právě těchto právních a administrativních aspektů je třeba si být vědom, pokud se jednatel rozhodne rezignovat na svou funkci. Tento krok totiž nemusí být tak jednoduchý, jak se na první pohled může zdát.

Kdo a proč by měl zvážit odstoupení z funkce jednatele?

Rozhodnutí odstoupit z funkce jednatele není nikdy jednoduché. Pokud si představíme roli jednatele, jde o osobu, která je ve společnosti nejen tím, kdo rozhoduje, ale také nese odpovědnost za její hospodaření. Ačkoliv v menších firmách bývá jednatel zároveň společníkem, ve větších organizacích může být mezi těmito dvěma funkcemi jasný rozdíl. Společník jako vlastník má na starosti zásadní rozhodování, ale jednatel, jako manažer, odpovídá za každodenní provoz firmy.

Důvody k odstoupení se mohou lišit. Může jít o osobní či profesní důvody, případně i o nezvládnutý tlak spojený s odpovědností. V některých případech se jednatel rozhodne opustit funkci, protože již nenachází ve své práci dostatečnou motivaci, nebo je ohroženo jeho osobní bohatství z důvodu špatného hospodaření.

Jak správně odstoupit z funkce jednatele?

Odstoupení z funkce jednatele by mělo probíhat v souladu se zákonem a podmínkami stanovenými ve smlouvě o výkonu funkce. Základní krok je písemná rezignace, kterou je nutné doručit společníkům společnosti. Tento dokument musí obsahovat jasnou informaci o dni účinnosti odstoupení. Rezignace by měla být podána dostatečně v předstihu, aby se daly splnit všechny další právní náležitosti.

Při odstoupení je třeba vzít v úvahu několik důležitých kroků. Prvním je, že rozhodnutí o odstoupení musí být zapsáno do obchodního rejstříku. Tato změna v evidenci společnosti je nezbytná pro zajištění právní jistoty vůči třetím osobám, které mohou uzavírat smlouvy s firmou. Zápis do rejstříku zajišťuje, že po odstoupení z funkce již nebude jednatel schopen za firmu právně jednat.

Jaký dopad má odstoupení na odpovědnost jednatele?

Než se jednatel rozhodne odstoupit z funkce, měl by si být vědom toho, že odpovědnost, kterou nesl během svého působení ve funkci, zůstává i po jeho odchodu. Pokud bylo během jeho funkčního období porušeno nějaké zákonné nařízení nebo došlo k poškození společnosti, může být jednatel i po odstoupení odpovědný za vzniklé škody.

To zahrnuje i osobní odpovědnost, která může být velmi vážná. Pokud například jednatel podepsal smlouvu, která vedla k finančním ztrátám, může být povinen uhradit částky z vlastní kapsy, pokud se prokáže, že jeho jednání bylo nedbalé nebo v rozporu se zájmy společnosti. Stejná odpovědnost se vztahuje k situacím, kdy došlo k porušení povinností, jako je například správné vedení účetnictví, nebo když nebyly splněny povinnosti vůči zaměstnancům.

Smlouva o výkonu funkce jednatele

Pokud jednatel na svou pozici nastoupí, je uzavírána smlouva o výkonu funkce. Tato smlouva je upravena občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a vymezuje veškerá práva a povinnosti jednatele, stejně jako podmínky jeho odměny. Obvyklé náležitosti této smlouvy zahrnují identifikaci smluvních stran (společnosti a jednatele), předmět smlouvy (specifikace funkce jednatele), povinnosti společnosti vůči jednatelovi, práva a povinnosti jednatele samotného, a v neposlední řadě i odměnu za výkon funkce.

Smlouva o výkonu funkce by měla obsahovat i podmínky pro odstoupení, včetně výpovědní lhůty, pokud je tato v rámci smluvních podmínek stanovena. V případě, že jednatel poruší své povinnosti nebo přestane vykonávat svou funkci v souladu s těmito podmínkami, může být v rámci smlouvy také vyzván k náhradě škody, kterou firma utrpí.

Výhody a nevýhody pozice jednatele

Ačkoliv je pozice jednatele prestižní a nabízí velké manažerské pravomoci, spojená s ní bývá i velká odpovědnost. Jednatel je totiž zodpovědný nejen za každodenní řízení firmy, ale i za její finanční výsledky. Pokud firma neplní své závazky, může jednatel nést odpovědnost za vzniklé dluhy, což může v extrémních případech vést až k osobnímu bankrotu. Tato odpovědnost může být zmírněna pojistkami, které si jednatel může sjednat, avšak nikdy není zcela zajištěná.

Na druhou stranu pozice jednatele nabízí určitou flexibilitu. V porovnání s běžnými zaměstnanci nemusí mít jednatel pevně stanovený pracovní čas a může si tak určovat svůj vlastní rozvrh. Tento aspekt bývá pro mnoho jednatelů velkou výhodou. Navíc, odměna jednatele bývá často nižší z hlediska sociálních a zdravotních pojištění než běžná mzda, což se může pozitivně odrazit ve zdanění jeho příjmu.

Odstoupení z funkce jednatele je právní proces, který vyžaduje pečlivé zvážení, přípravu a splnění všech náležitostí podle obchodního zákoníku. Ačkoli může být tento krok motivován osobními důvody, je nezbytné mít na paměti právní i finanční důsledky, které mohou přetrvávat i po ukončení funkce. Společníci i budoucí jednatelé by si měli být vědomi všech aspektů smlouvy o výkonu funkce a věnovat pozornost případným rizikům spojeným s odpovědností za hospodaření společnosti.