Nový valorizační mechanismus minimální mzdy v Česku

Jak se bude měnit minimální mzda v Česku? Co to znamená pro zaměstnance a zaměstnavatele? A jak se to liší od jiných zemí Evropské unie?

Minimální mzda je nejnižší možná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její úroveň ovlivňuje životní úroveň zaměstnanců, ale také konkurenceschopnost firem a celkovou ekonomickou situaci. V České republice byla minimální mzda poprvé zavedena v roce 1991 a od té doby prošla několika změnami. V současnosti činí 16 200 Kč měsíčně nebo 96,40 Kč za hodinu při standardních 40 hodinách týdně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však chystá novelu zákoníku práce, která zavádí nový valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento mechanismus by měl zajistit pravidelný a předvídatelný růst minimální mzdy v závislosti na vývoji průměrné mzdy v české ekonomice. Minimální mzda by se tak postupně měla dostat až na 50 % té průměrné.

Jak by měl valorizační mechanismus fungovat? Podle návrhu MPSV by vláda každé dva roky stanovila cílenou relaci minimální a průměrné mzdy pro dané období a z ní vyplývající koeficienty, kterými by se násobila predikce průměrné mzdy v národním hospodářství na následující rok. Predikci by publikovalo Ministerstvo financí (MF). MPSV by pak do 30. září předcházejícího roku vyhlásilo výši minimální mzdy pro příští rok.

Příklad: Předpokládejme, že vláda stanoví cílenou relaci minimální a průměrné mzdy na 45 % pro roky 2025 a 2026 a z toho vyplývající koeficienty na 0,45 a 0,46. Předpokládejme také, že MF publikuje predikci průměrné mzdy na 40 000 Kč pro rok 2025 a 42 000 Kč pro rok 2026. Pak by MPSV vyhlásilo minimální mzdu na 18 000 Kč (0,45 x 40 000) pro rok 2025 a 19 320 Kč (0,46 x 42 000) pro rok 2026.

Vláda by měla při stanovování cílené relace a koeficientů zohlednit analýzu kritérií přiměřenosti minimální mzdy, jako jsou kupní síla, rozdělení mezd, růst mezd, produktivita práce a další. Také by měla konzultovat se sociálními partnery, tedy zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Vláda by také měla mít možnost mimořádně zasáhnout do stanovených koeficientů, pokud by došlo k podstatné a nepředvídatelné změně ekonomických podmínek.

Novela zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Novela provádí také transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, která má za cíl zlepšit ochranu a podporu zaměstnanců s nízkými příjmy a podpořit kolektivní vyjednávání o mzdách.

Co to znamená pro zaměstnance a zaměstnavatele?

Pro zaměstnance by to mělo znamenat zvýšení jejich příjmů a zlepšení jejich životní úrovně. Pro zaměstnavatele by to mělo znamenat zvýšení nákladů na mzdy a možnou nutnost zvýšit produktivitu práce nebo snížit počet zaměstnanců. Zároveň by to mělo znamenat větší transparentnost a stabilitu při stanovování minimální mzdy a možnost ovlivnit její výši prostřednictvím sociálního dialogu. Pro celou ekonomiku by to mělo znamenat zvýšení spotřeby a poptávky, ale také možné riziko inflace a ztráty konkurenceschopnosti.

Jak se to liší od jiných zemí Evropské unie?

V Evropské unii existují různé systémy stanovování minimální mzdy. Některé země, jako například Dánsko, Finsko nebo Švédsko, nemají zákonnou minimální mzdu, ale spoléhají na kolektivní smlouvy mezi sociálními partnery. Jiné země, jako například Francie, Německo nebo Španělsko, mají zákonnou minimální mzdu, která je stanovena vládou nebo parlamentem, často s ohledem na doporučení sociálních partnerů nebo nezávislých expertů. Některé země, jako například Belgie, Irsko nebo Lucembursko, mají zákonnou minimální mzdu, která je automaticky valorizována podle indexu cen, mezd nebo produktivity.

Výše minimální mzdy se také liší mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Podle údajů Eurostatu za rok 2021 byla nejvyšší minimální mzda v Lucembursku (2 202,06 eur), nejnižší v Bulharsku (332,76 eur). V České republice byla minimální mzda 579,15 eur, což bylo pod průměrem EU (1 035,76 eur). Pokud se vezme v úvahu kupní síla, byla nejvyšší minimální mzda v Lucembursku (1 789,85 eur), nejnižší v Rumunsku (446,01 eur). V České republice byla minimální mzda 762,59 eur, což bylo nad průměrem EU (749,97 eur).

Minimální mzda je důležitým nástrojem sociální a hospodářské politiky, který má vliv na zaměstnance, zaměstnavatele i celou společnost. V České republice se chystá nový valorizační mechanismus minimální mzdy, který by měl zajistit její pravidelný a předvídatelný růst v souladu s vývojem průměrné mzdy v zemi. Tento mechanismus by měl také přispět k zlepšení sociálního dialogu mezi vládou a sociálními partnery a k naplnění evropských standardů o přiměřených minimálních mzdách. Novela zákoníku práce, která tento mechanismus zavádí, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a její účinnost je plánována na 1. července 2024.