Návrat inflace ke 2 % je dočasný

Květnová inflace zpomalila na 2,1 % a přesně odpovídala prognóze ČNB. Výhled však zůstává nejistý kvůli vysokým cenám pohonných hmot a riziku jejich postupného přelévání do dalších cen.

Spotřebitelská inflace (květen 2026) – finální údaj

Klíčové body

• Inflace v květnu zpomalila na 2,1 % meziročně.
• Potraviny zlevňují, služby však zdražují téměř pětiprocentním tempem.
• Rizikem zůstává přenos dražších energií do širší inflace.

Spotřebitelská inflace byla v květnu potvrzena s meziměsíčním růstem o 0,1 %. V meziročním srovnání inflace zpomalila na 2,1 % z dubnových 2,5 %. Květnová inflace se tak nacházela přesně na prognóze České národní banky (ČNB) s 2,1 % meziročně. Zatím podle mě platí, že květnová inflace neposkytuje dostatečné argumenty k tomu, aby se ČNB již na červnovém zasedání rozhodla zvýšit úrokové sazby. To samozřejmě neznamená, že ČNB v příštím týdnu přeci jen sazby nezvýší. 

V meziměsíčním srovnání v květnu mírně poklesly ceny pohonný hmot. Na snižování cenové hladiny působily v květnu především ceny v oddíle rekreace, sport a kultura, kde klesly ceny organizované dovolené a zájezdů o 0,9 %. Ve většině oddílů spotřebního koše se však mírně zdražovalo. Silnější meziměsíční růst byl patrný u potravin (0,8 %) či u imputovaného nájemného (0,7 %). 

V meziročním srovnání již třetím měsícem v řadě poklesly ceny potravin, k čemuž konkrétně v květnu přispěla i vyšší statistická základna z loňska. Výrazně se naopak v květnu zdražovalo v oddílu doprava, a to dominantě v návaznosti na růst cen ropy a pohonných hmot. Inflace ve službách zůstává zvýšená, ale květen přinesl mírné zvolnění meziroční dynamiky na 4,7 % z dubnových 4,8 %. K tomu přispívá i pokračující vyšší růst imputovaného nájemného. 

Klíčové nyní je, jak výrazně a jak rychle se vyšší ceny pohonných hmot přenesou do dalších cenových okruhů a do celkové inflace. Průsak do jádrových cen, potravin a následně i do cen energií není okamžitý a obvykle přichází s určitým zpožděním. To je rozdíl oproti pohonným hmotám, které na vysoké ceny ropy reagují téměř bezprostředně. Čím déle bude současný konflikt na Blízkém východě trvat, tím pravděpodobnější je, že se začne zrychlovat růst cen zboží, zejména kvůli vyšším dovozním cenám, dražším vstupům a nákladnější logistice. Ve druhé polovině letošního roku se navíc mohou projevit důsledky zdražení zemědělských hnojiv, které by mohly zvýšit tlak na ceny potravin. Ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti reagují zpravidla s největším zpožděním, protože se do nich tržní vývoj promítá přes dodavatelské ceníky, smluvní fixace a regulované složky cen. Rizikem proto zůstává, že se část současných nákladových tlaků projeví až na začátku příštího roku. 

Co očekávat ve druhé polovině letošního roku? Konflikt na Blízkém východě výrazně změnil inflační výhled. Návrat meziroční inflace na hodnoty z ledna a února je v nadcházejících čtvrtletích velmi málo pravděpodobný. Zvýšené ceny pohonných hmot budou v nejbližších měsících zřejmě držet celkovou inflaci nad 2 % a postupně se mohou více promítat i do dalších cenových okruhů. Ve druhé polovině roku je zároveň pravděpodobné, že opět začnou zdražovat potraviny. V neposlední řadě inflace ve službách zůstává lehce pod 5 %, a na tom se do konce roku nezmění. 

V celoročním průměru lze nyní očekávat spotřebitelskou inflaci v rozmezí 2,1 až 2,5 % v závislosti od toho, jak dlouho se udrží vysoké ceny ropy a zemního plynu. V závěru letošního roku může inflace velmi dobře zrychlit až ke 3 % a zkraje roku 2027 nelze rozhodně vyloučit ani její růst výrazněji nad 3 %.

FAQ

Jaká byla květnová inflace?

Meziročně 2,1 %.

Zvýší ČNB v červnu sazby?

Současná data to zatím nevyžadují.

Co je hlavním inflačním rizikem?

Vysoké ceny ropy a energií.