Maloobchod přestal být příběhem inflace. Rozhoduje důvěra spotřebitelů

Před dvěma lety bylo jednoduché vysvětlit téměř jakýkoliv vývoj maloobchodních tržeb. Vysoká inflace snižovala kupní sílu domácností, lidé odkládali nákupy a maloobchod prakticky všude slábl. Dnes už tato jednoduchá rovnice neplatí.

Inflace se ve většině vyspělých ekonomik vrátila pod kontrolu. Úrokové sazby se postupně stabilizují nebo klesají, reálné mzdy znovu rostou a nezaměstnanost zůstává nízká. Přesto spotřebitelé reagují v jednotlivých zemích naprosto odlišně. Právě to je hlavní sdělení nejnovějších maloobchodních statistik.

Nejde už o inflaci. Jde o důvěru.

Nejlépe je to vidět ve střední Evropě. Ještě před několika lety se země Visegrádu pohybovaly téměř synchronně. Dnes se jejich příběhy rozešly.

Polsko se stává jednoznačným lídrem regionu. Červnový růst maloobchodních tržeb o 6,2 % není pouze statistickou zajímavostí. Polský spotřebitel znovu utrácí za vybavení domácností, automobily i zboží dlouhodobé spotřeby. Přesně za ty položky, které domácnosti během období vysoké inflace nejčastěji odkládaly. To obvykle bývá známkou vysoké spotřebitelské důvěry. Polská ekonomika dnes těží z rychle rostoucích mezd, velmi nízké nezaměstnanosti a silného trhu práce. Není náhodou, že řada ekonomů z ING Bank Polska upozorňuje, že právě domácí spotřeba zůstává hlavním motorem letošního hospodářského růstu.

Česká republika je na tom podstatně střízlivěji. Meziroční růst maloobchodu o 3,6 % představuje solidní výsledek, ale zároveň potvrzuje, že české domácnosti se po energetické krizi změnily. Utrácí více než před rokem, ale výrazně pečlivěji vybírají, za co peníze vydají. Nejrychleji rostou internetové prodeje nebo lékárenské zboží, zatímco část klasického maloobchodu již začíná ztrácet tempo. Jinými slovy – spotřeba se obnovila, nikoliv však spotřebitelský optimismus.

Ještě opatrnější obrázek nabízí Slovensko a Maďarsko. Slovenský maloobchod sice v červnu vzrostl o 2,0 % a po květnovém růstu o 0,9 % jde spíše o technickou stabilizaci než o začátek silného růstu. Maďarsko sice vykazuje tříprocentní růst, avšak vzhledem k mimořádně hlubokému propadu v předchozích letech zatím nelze hovořit o skutečném návratu spotřebitelské euforie. V obou ekonomikách jsou domácnosti stále výrazně citlivější na ceny než například v Polsku.

Největším překvapením regionu je naopak Rumunsko. Ještě před několika lety bylo symbolem mimořádně silné spotřeby. Dnes vykazuje jedenáctý meziroční pokles maloobchodních tržeb v řadě a červnových -7,3 % představuje nejslabší výsledek od dubna 2020. Rumunský spotřebitel se dostal pod tlak fiskální konsolidace, vysokých úrokových sazeb i přetrvávající inflace. Z regionálního pohledu jde o největší obrat posledních dvou let.

Velcí hráči

Evropa však není jen střední Evropa. Je především Německo. A právě tam je dobře vidět, proč evropská ekonomika stále zaostává za Spojenými státy.

Německé maloobchodní tržby zůstávají prakticky beze změny a meziročně dokonce mírně klesly. Přitom německé mzdy rostou a inflace již dávno není dvouciferná. Problém je jinde. Domácnosti jednoduše nevěří, že ekonomika stojí před silnějším růstem. Německý spotřebitel tradičně patří mezi nejopatrnější v Evropě a současná kombinace geopolitické nejistoty, problémů průmyslu a stagnující ekonomiky jeho ochotu utrácet dále omezuje. Ostatně právě domácí poptávku označují analytici Bundesbank i institutu Ifo za jednu z hlavních brzd současného německého hospodářství.

Spojené státy představují téměř opačný svět. Americké maloobchodní tržby meziročně rostou o 6,7 %, přestože úrokové sazby zůstávají výrazně výše než před pandemií. To potvrzuje starou ekonomickou poučku, že americký spotřebitel reaguje mnohem více na situaci na trhu práce než na samotnou výši sazeb. Dokud vznikají nová pracovní místa a rostou mzdy, domácnosti utrácejí. Právě proto americká ekonomika opakovaně překvapuje svou odolností.

Specifickým případem zůstává Čína. Tamní maloobchod sice po květnovém poklesu opět mírně roste, avšak tempo kolem jednoho procenta je na druhou největší ekonomiku světa mimořádně slabé. Čínská vláda se již několik let snaží přesměrovat ekonomiku od investic směrem ke spotřebě domácností. Zatím se jí to příliš nedaří. Domácnosti nadále spoří, realitní sektor zůstává pod tlakem a spotřebitelská důvěra se pohybuje poblíž historických minim.

Pořadí podle síly meziročního růstu

• USA: +6,7 %
• Polsko: +6,2 %
• Česko: +3,6 %
• Maďarsko: +3,0 %
• Slovensko: +2,0 %
• Čína: +1,0 %
• Německo: -0,2 %
• Rumunsko: -7,3 %

Při pohledu na celý svět je proto patrný zajímavý paradox. Inflace přestala být hlavním ekonomickým tématem, ale návrat spotřebitele není ani zdaleka automatický. Rozhodující začíná být psychologie. Tam, kde domácnosti věří v budoucnost, jako v Polsku nebo ve Spojených státech, spotřeba rychle roste. Tam, kde převládá nejistota, jako v Německu, Rumunsku nebo Číně, zůstávají peněženky stále výrazně více zavřené.

Ekonomové hledají vysvětlení maloobchodních tržeb v inflaci, úrokových sazbách nebo růstu mezd. Možná ale přehlížejí jeden stále důležitější faktor – bezpečnost. Historie opakovaně ukazuje, že lidé utrácejí tehdy, když věří v budoucnost své země. A budoucnosti se těžko věří, pokud občané pochybují, zda je stát dokáže ochránit v době rostoucích geopolitických rizik. Důvěra v armádu, vládu a instituce tak možná začíná být stejně důležitým ekonomickým faktorem jako inflace nebo úrokové sazby. Spotřebitel totiž nejprve hodnotí, zda je svět kolem něj bezpečný. Teprve potom otevírá peněženku.

Právě proto budou maloobchodní tržby v příštích čtvrtletích možná ještě důležitějším indikátorem než inflace. Neřeknou nám totiž jen to, kolik lidé utrácejí. Především ukážou, jak moc věří budoucnosti.

FAQ

1. Co aktuálně vypovídají maloobchodní tržby o stavu světové ekonomiky?

Maloobchodní tržby naznačují, že globální spotřebitelská poptávka zůstává velmi rozdílná. Zatímco v USA a Polsku domácnosti stále aktivně utrácejí, Německo a zejména Rumunsko čelí slabé spotřebě. Střední Evropa se po inflační krizi zotavuje jen pozvolna.

2. Proč jsou polské maloobchodní tržby výrazně silnější než ve zbytku regionu?

Polské domácnosti těží z rychlého růstu mezd, nízké nezaměstnanosti a obnovy reálných příjmů. Spotřebitelskou poptávku podporují také stabilnější ekonomické vyhlídky a vyšší důvěra domácností.

3. Proč zůstává německý maloobchod slabý navzdory nižší inflaci?

Německé domácnosti jsou nadále opatrné kvůli nejistému ekonomickému výhledu, slabému průmyslu a obavám z budoucího vývoje. Nižší inflace sama o sobě zatím nestačí k výraznějšímu oživení spotřeby.

4. Co brzdí spotřebu v Číně?

Největší překážkou je nízká důvěra domácností, přetrvávající problémy realitního trhu a slabší ochota utrácet za zboží dlouhodobé spotřeby. Čínská ekonomika tak stále hledá nový motor domácí poptávky.

5. Jaký lze očekávat vývoj maloobchodních tržeb ve druhé polovině roku?

Pokud bude inflace nadále nízká, reálné mzdy porostou a centrální banky budou pokračovat v uvolňování měnové politiky, lze očekávat další pozvolné zlepšování maloobchodních tržeb. Tempo růstu však pravděpodobně zůstane rozdílné napříč jednotlivými ekonomikami.