Maďarský forint po výsledku parlamentních voleb prudce posílil

Vítězství opoziční strany Tisza znamená zásadní politický zlom v Maďarsku. Trhy reagují pozitivně, ale fiskální rizika přetrvávají.

Klíčové body

• Opozice získala ústavní většinu a ukončila éru Viktora Orbána.
• Lepší vztahy s EU mohou odblokovat peníze v evropských fondech.
• Forint vůči euru nejsilnější za více jak čtyři roky. 

Maďarské parlamentní volby přinesly zásadní politický obrat, který bude mít i významné ekonomické dopady. Opoziční hnutí Tisza vedené P. Magyarem dosáhlo přesvědčivého vítězství s více než 50 % hlasů a získalo ústavní většinu v parlamentu. Tím končí dlouhé období vlády V. Orbána a jeho strany Fidesz, která dominovala maďarské politice 16 let. Vysoká volební účast navíc posiluje legitimitu výsledku a mandátu nové vlády.

Z makroekonomického pohledu je klíčové očekávané zlepšení vztahů Maďarska s Evropskou unií. Nová vláda deklarovala proevropský kurz a důraz na boj proti korupci, což může vést k odblokování významného objemu evropských fondů. Tyto prostředky jsou zásadní pro investice do infrastruktury, digitalizace i regionálního rozvoje. Ústavní většina zároveň umožňuje relativně rychlé prosazení legislativních změn v oblasti právního státu. Pokud se tyto předpoklady naplní, může to znamenat výrazný pozitivní impuls pro hospodářský růst v následujících letech.

Krátkodobý výhled naznačuje pokračování v expanzivní fiskální politice. Program nové vlády zahrnuje daňové úlevy, růst mezd, vyšší sociální výdaje i investice do obrany a infrastruktury. Tyto kroky mají být financovány kombinací evropských fondů, nových daní a efektivnějšího výběru daní, což ale nese určitou míru nejistoty. Riziko spočívá v tom, že bez rychlého přísunu evropských prostředků může dojít k dalšímu zhoršení maďarské fiskální pozice. Budoucí vláda deklaruje cíl snížit deficit na 3 % HDP do konce roku 2030, což může být dost obtížné.

Další důležitou otázkou je přijetí eura. Ústavní většina dává nové vládě nástroje k provedení potřebných institucionálních změn, pokud se pro tento krok rozhodne. Ekonomická realita však zatím není kompatibilní s maastrichtskými kritérii, zejména pokud jde o inflaci a veřejné finance. Bude proto nutná postupná konvergence, včetně zpřísnění inflačního cíle Maďarské centrální banky MNB). Inflační cíl MNB činí 3 %, zatímco inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) 2 %. Přechod na euro tak zůstává spíše střednědobým až dlouhodobým tématem a přechod na evropskou měnu do konce r. 2030 je velmi nepravděpodobný.

Z pohledu finančních trhů je výsledek voleb v zásadě pozitivní. Ústavní většina nebyla trhem plně očekávána, což zvyšuje potenciál pro růst cen aktiv a pokles rizikových prémií. Ústavní většina je podle mě také důvodem, proč forint (HUF) vůči euru (EUR) oproti pátečnímu večeru posílil o více jak 2 % až pod hladinu 365 EURHUF. Forint je momentálně vůči euru nejsilnější od února 2022. A podobně i vůči české koruně je forint nejsilnější za téměř čtyři roky. Aktuální kurz HUF ZDE.

FAQ

Proč trhy reagují pozitivně?

Kvůli očekávání lepších vztahů s EU.

Co je hlavní ekonomický přínos změny vlády?

Možné odblokování evropských fondů.

Je reálné rychlé přijetí eura?

Ne, spíše střednědobý až dlouhodobý horizont.