Lira před hranicí 50 za dolar: účet za Erdoğanovy levné peníze

Za dvě dekády ztratila turecká lira přes 97 % dolarové hodnoty. Její příběh ukazuje, jak politicky vynucené levné peníze ničí úspory i důvěru. Důsledky pociťují také české firmy.

Od měnového restartu ke ztrátě důvěry

V roce 2005 Turecko škrtlo šest nul. Po krizi roku 2001 přinesly reformy, rozpočtová disciplína a nezávislejší centrální banka pokles inflace. Dolar tehdy stál kolem 1,35 liry. Aktuálně se lira obchoduje na hranici 49,73 USDTRY, což znamená, že turecká měna ztratila přes 97 % své hodnoty.

Turecko budovalo růst na úvěrech, domácí spotřebě a zahraničním financování. Dovážené energie a závazky v cizích měnách vytvářely zranitelnost: slabší lira zdražovala dovoz i splácení. Zpřísňování globálních finančních podmínek a energetické šoky tlak zesilovaly. OECD v roce 2023 upozornila, že dovoz pokrývá dvě třetiny turecké spotřeby energie.

Prezident chtěl růst. Úspory zaplatily účet

Erdoğan prosazoval představu, že vysoké úroky vyvolávají inflaci. Levné úvěry měly podpořit výrobu, zaměstnanost a export; politický tlak a střídání guvernérů však podkopávaly důvěryhodnost banky. MMF již v roce 2021 varoval, že personální obraty zvyšují nejistotu a cenu pozdější stabilizace.

Snižování sazeb při vysoké inflaci v roce 2021 poslalo liru do výprodeje. Úročení nechránilo kupní sílu úspor, rostla poptávka po devizách a slabší kurz zdražoval dovoz. Vznikla spirála oslabování a inflace, která v říjnu 2022 dosáhla 85 %. Globální šoky byly zesilovačem a domácí politika připravila podmínky. MMF spojuje tehdejší tlak na liru přímo s agresivním snižováním sazeb. Při inflaci 85 % y/y byly sazby na hranici 10,5 %. Toto číslo je však nutné zasadit do kontextu tehdejšího procesu snižování sazeb. Ještě v roce 2019 byly sazby na 24 % a začalo postupné uvolňování měnových podmínek.

To vyvrcholilo v květnu 2023, když byly sazby na 8,5 % a inflace mírně pod 40 %. Tehdy i Recep Tayyip Erdoğan zjistil, že jeho „kompetenční výlet“ do světa měnové politiky zcela obnažil jeho nekompetenci a amatérismus. Za necelý rok následně došlo k prudkému nárůstu sazeb a v březnu 2024 dosáhla hlavní sazba hodnoty 50 %.

Sazba 36 % není návratem do normálu

Včera turecká centrální banka snížila hlavní sazbu z 37 na 36 %. Zářijová inflace činila 29,73 %, stále daleko od pětiprocentního cíle. Nominálně vysoký úrok proto sám o sobě neznamená bezpečnou měnu. Ta se pomalu, ale jistě blíží k 50 lirám za dolar.

OECD doporučuje držet politiku přísnou, dokud inflace nebude udržitelně směřovat k cíli. MMF letos ocenil stabilizační pokrok, zároveň požadoval silnější nezávislost banky. Náprava tedy existuje, ale závisí na tom, zda dostane přednost před dalším politicky pohodlným úvěrovým boomem.

Dvě měnové reality

Lira zůstává měnou domácích plateb, avšak devizy a zlato plní významnou roli při ochraně úspor. Turci dál běžně platí lirami, část úspor si však ukládají do dolarů, eur nebo zlata, aby je chránili před znehodnocením domácí měny. Tomuto využívání zahraničních měn se říká dolarizace a euroizace. Lira ale důvěru neztratila úplně: vysoké úroky přivedly část střadatelů zpět k lirovým vkladům. Vyplývá to ze zprávy turecké centrální banky z letošního května.

Zahraniční obchod se logicky neopírá výhradně o liru. Analýza centrální banky uvádí, že v roce 2023 bylo v eurech denominováno 46 % vývozu a 28 % dovozu. Rozdílná měnová skladba příjmů a nákladů přidává tureckým firmám vedle slabé liry také riziko pohybu EUR/USD.

Český obchod: příležitost s dvojím rizikem

Podle ČSÚ dosáhl v roce 2025 český vývoz do Turecka 84,5 miliardy korun a dovoz 64,3 miliardy. Oborové tabulky ČSÚ ukazují význam automobilů, součástek, výpočetní techniky a elektrotechniky. Slabá lira ovšem prodražuje české dodávky tureckému kupujícímu.

• Fakturace v EUR či USD omezuje přímé riziko liry, české firmě ale ponechává kurzové riziko na páru s korunou

• Tureckému odběrateli s lirovými tržbami narůstá devizový účet, a tím i riziko nezaplacení

• Levnější turecký dovoz není automatický: úsporu mohou pohltit místní inflace a dovážené vstupy

K hranici 50 lir za dolar zbývá z úrovně 49,73 asi 0,5 %. Dosažení v následujících dnech je téměř jisté. Za základní scénář lze považovat pokračující nominální oslabování liry při přetrvávajícím inflačním rozdílu. Rychlost určí důvěra, sazby a vnější šoky. Poučení přesahuje Turecko. Levný úvěr nenahradí produktivitu a podřízená centrální banka může politickou podporu růstu změnit v dlouhodobou ztrátu kupní síly.

FAQ

Proč lira při vysokých sazbách dál oslabuje?

Rozhoduje očekávaná inflace, důvěra a vývoj kurzu, nikoli samotná výše sazby. Výnos z úroku může oslabení kompenzovat, ale také nemusí.

Používají Turci místo liry dolary a eura?

Částečně při spoření a v obchodních vztazích. Z toho nelze odvozovat, že většina běžných domácích plateb probíhá v devizách. Centrální banka v květnu 2026 naopak popsala silnou preferenci domácností pro lirové vklady.

Probíhá veškerý zahraniční obchod v eurech a dolarech?

Ne. Obchod probíhá také v lirách a dalších měnách. Uvedené podíly eura za rok 2023 navíc nepopisují aktuální měnovou strukturu obchodu mezi Českem a Tureckem.

Chrání českého exportéra faktura v eurech?

Omezuje přímou expozici vůči liře. Neodstraňuje EURCZK ani riziko, že tureckému zákazníkovi s lirovými příjmy dojdou prostředky na úhradu.