TÝDENNÍ KOMENTÁŘ: Koruna vůči americkému dolaru nejslabší od loňského listopadu

Obchodování s korunou bylo v tomto týdnu poměrně klidné, když na finančních trzích panovala vzhledem k okolnostem až překvapivě solidní nálada. Ministerstvo spravedlnosti USA přitom zahájilo vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) J. Powellovi a do popředí se opětovně dostala otázka nezávislosti Fedu. Od začátku letošního roku větší míru nejistoty přináší geopolitika, když se po Venezuele v tomto týdnu pozornost zaměřila na Grónsko a Írán. V neposlední řadě se čekalo, že by Nejvyšší soud v USA mohl vydat stanovisko k „Trumpovým“ clům, k čemuž však nedošlo.

Navzdory výše uvedenému se akciové trhy v USA i v Evropě dostaly na nová historická maxima (risk-on nálada na trzích koruně obvykle svědčí). Na dluhopisových trzích v USA nebyla vidět významnější nervozita, ani žádný nárůst rizikové prémie kvůli obavám o nezávislost Fedu. Ropa (Brent) sice kvůli Íránu zdražovala, ale jen v první polovině týdne. Na hlavním měnovém páru se sice euro zkraje týdne v návaznosti na Fed pohybovalo těsně pod hladinou 1,17 EURUSD, ale v dalších dnech postupně oslabovalo až k úrovni 1,16 EURUSD. Dolaru pomáhala lepší čísla z americké ekonomiky (např. maloobchod, Béžová kniha).

Krátce k vývoji koruny v tomto týdnu. Koruna vůči euru v první polovině týdne posilovala směrem k hladině 24,20 EURCZK, ale ve druhé půlce se obchodování vracelo zpět k úrovni 24,30 EURCZK. Úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami se v tomto týdnu již dále nezužoval a koruna tak z tohoto pohledu neměla důvod výrazněji oslabit. Obchodování v rozmezí cca 24,20 – 24,40 EURCZK se v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější scénář pro druhou polovinu ledna. Vůči americkému dolaru koruna během týdne oslabila nad hladinu 20,90 USDCZK, což jsou nejslabší hodnoty české měny od konce loňského listopadu.

Z domácích makroekonomických statistik stál za pozornost především finální údaj o prosincové spotřebitelské inflaci CPI (potvrzeno -0,3 % m/m a +2,1 % r/r). K meziměsíčnímu poklesu cenové hladiny přispěly primárně nižší ceny potravin. V souhrnu za rok 2025 růst inflace činil 2,5 %. Česká národní banka (ČNB) hodnotí prosincovou inflaci následovně: „I přes příznivý vývoj celkové inflace tak stále zvýšená jádrová inflace dává silné argumenty pro opatrnost v měnové politice. Především vývoj cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky.“ S tímto hodnocením lze určitě souhlasit, avšak s dovětkem, že bankovní rada ČNB letos úrokové sazby i přes vyšší inflaci ve službách podle mě nakonec sníží. Více jsem toto rozebíral před týdnem ZDE.

Maloobchodní tržby v listopadu vzrostly o 0,8 % m/m a o 4,6 % r/r. Čísla z maloobchodu (říjen i listopad) signalizují, že poptávka po zboží byla v závěru roku 2025 silná. O úspěšnosti celého čtvrtletí však samozřejmě rozhodne až prosinec. Vzhledem k tomu, že se spotřebitelská důvěra pohybuje na nejvyšších hodnotách od roku 2019 a mzdy reálně solidně rostou, tak lze předpokládat, že nákupní apetit domácností zůstal silný i v samotném závěru loňského roku. V souhrnu za celý rok 2025 maloobchodní tržby pravděpodobně vzrostou o 3,6 %.

Příští týden není z pohledu domácích makrostatistik příliš zajímavý. Výjimkou je prosincová výrobní inflace (19/1). Vývoj koruny tak bude odvislý především od sentimentu na finančních trzích a zahraničních událostí. Ze zahraničních statistik budou stát za pozornost předběžné odhady lednových indexů PMI ve službách a ve výrobě, a to z eurozóny i z USA (23/1). V Davosu začíná Světové ekonomické fórum (WEF).