Komplikace na Blízkém východě a ropa opět zdražuje

Index PMI pro květen hlásí mírné zhoršení výrobní aktivity. Situace na Blízkém východě se komplikuje. Dnes v eurozóně květnová inflace (HICP).

FX výhled pro dnešek (psáno před 8 hodinou). Situace na Blízkém východě zůstává nejistá. Dosažení dohody mezi Íránem a USA je velmi komplikované a informace chodí značně rozporuplné. Írán včera přerušil komunikaci s USA, což se podepsalo pod nárůst cen ropy. Americký prezident D. Trump sice prohlásil, že jednání nadále pokračují a že dohodu očekává v příštím týdnu, ale takto mluvil v posledních týdnech již několikrát. Pokud se začne nejistota na finančních trzích opět prohlubovat a ropa Brent se vrátí výše nad hranici 100 USD za barel, tak se zvyšuje pravděpodobnost oslabení eura vůči dolaru hlouběji pod hladinu 1,16 EURUSD a v případě koruny vůči dolaru nad hranici 21 USDCZK. Zatím se však obchodování drží, a i pro dnešek je pro hlavní měnový pár nejpravděpodobnější scénář pohybů v rozmezí cca 1,16 – 1,166 EURUSD a v případě koruny vůči dolaru 20,80 – 20,90 USDCZK. Na měnovém páru koruny s eurem nejpravděpodobnějším scénářem pro dnešek pokračovaní obchodování na spodní straně hladiny 24,30 EURCZK.

Krátce ke včerejším statistikám a událostem. Na Blízkém východě se situace začíná opět vyhrocovat. Po víkendových útocích včera íránský vyjednávací tým přestal s USA komunikovat po izraelských útocích na Libanon. Vyjednávání mezi oběma zeměmi přitom probíhají nepřímo přes zprostředkovatele. Makroekonomickému kalendáři v úvodu týdne dominovaly indexy PMI ve výrobě. V ČR hodnota PMI v květnu poklesla na 52,2 z dubnových 52,9 bodu. Za hlavní pozitivum květnových dat lze označit pokračující růst výroby a zakázek navzdory zhoršenému vnějšímu prostředí. Negativní stránkou zůstávají především dodavatelské problémy, inflační tlaky a také pokles zaměstnanosti. Detailně ZDE. V Německu byl index PMI ve výrobě v květnu finálně revidován mírně nahoru na 50,1bodu (předběžný odhad 49,9 bodu) a v eurozóně na 51,6 bodu (předběžný odhad 51,4 bodu). Z dalších statistik polská ekonomika v 1. čtvrtletí po zpřesnění vzrostla o 0,6 % k/k a 3,5 % r/, míra nezaměstnanosti v eurozóně v dubnu stagnovala na 6,3 % a hospodaření státního rozpočtu v ČR skončilo na konci května deficitem ve výši 170,2 mld. korun. V USA odpoledne index ISM ve výrobním sektoru v květnu vzrostl na 54,0 z dubnových 52,7 bodu. Cenové tlaky sice meziměsíčně nepatrně polevily (82,1 bodu), ale zůstávají nejvýše od poloviny roku 2022.

Stručně ke včerejšímu obchodování na devizovém trhu. Na hlavním měnovém páru euro vůči dolaru v odpoledních hodinách oslabilo až k úrovni 1,161 EURUSD, když negativně reagovalo na zprávy z Blízkého východu (Írán přerušil nepřímou komunikaci s USA). Koruna vůči dolaru paralelně krátce oslabila nad hladinu 20,90 USDCZK. Středoevropské měny vůči euru v úvodu týdne oslabily, což však neplatilo o koruně, která se i nadále pohybovala lehce pod hladinou 24,30 EURCZK. Maďarský forint vůči euru oslabil k hladině 356 EURHUF a polský zlotý krátce až na 4,24 EURPLN.

Jaké makroekonomické statistiky a události nás čekají dnes? Pozornost zůstává i nadále upřena na Blízký východ. Z makroekonomických statistik v Evropě dnes bude hlavní pozornost zaměřena na předběžný odhad květnové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně. Inflační dynamika ve velkých zemích eurozóny (Francie, Německo) byla v květnu slabší, což signalizuje zvolnění meziroční inflace v eurozóně pod 3 % (v dubnu 3 % r/r). Mírně pravděpodobně naopak zrychlí jádrová složka inflace, která v dubnu vzrostla o 2,2 % r/r. Navzdory slabší dynamice by měla Evropská centrální banka na červnovém zasedání zvýšit úrokové sazby o 25 bodů. V Polsku zasedá tamní centrální banka (NBP), která téměř jistě ponechá úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou na úrovni 3,75 %. V USA dnes sérii čísel z pracovního trhu odstartuje dubnová statistika celkově otevřených pracovních míst (JOLTs).