Japonsko zvyšuje sazby. Země nulových úroků vstupuje do neprobádaného území

Bank of Japan zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 1,25 %, nejvýše od roku 1995. Ve většině vyspělých ekonomik by podobná sazba stále znamenala velmi uvolněnou měnovou politiku. V Japonsku jde o historický obrat. Země, která si zvykla na nulové sazby, deflaci a masivní nákupy státních dluhopisů, začíná zjišťovat, jak vypadá svět, v němž peníze opět něco stojí.

• BoJ zvýšila sazbu z 1,00 % na 1,25 %, nejvýše za více než 30 let; rozhodnutí prošlo poměrem 7:2.  
  
• Celková inflace v srpnu činila 1,9 %, jádrová inflace bez čerstvých potravin zpomalila na 1,7 %. 
  
• Průmyslová produkce v červenci meziročně vzrostla o 3,9 %, takže ekonomika zatím vyšší sazby zvládá. 
  
• Japonský centrální vládní dluh a výpůjčky dosahovaly na konci června 1 346,7 bilionu jenů. Právě obrovský dluh dělá z každého dalšího zvýšení sazeb citlivější operaci než ve většině ostatních ekonomik.  
  

Pro svět nízká sazba, pro Japonsko revoluce

Japonsko bylo po desetiletí měnově politickou výjimkou. Zatímco Fed, ČNB nebo ECB v reakci na inflaci zvyšují sazby o celé procentní body, BoJ dlouho bojovala s opačným problémem – deflací, slabým růstem cen a očekáváním domácností, že zboží nemusí být zítra dražší než dnes. Proto používala nástroje, které byly jinde považovány za mimořádné: nulové a záporné sazby, masivní nákupy dluhopisů a kontrolu výnosové křivky. Nynějších 1,25 % tak nelze interpretovat evropskou optikou. Důležitější než samotná výše sazby je směr.

Ještě na začátku roku 2024 byla sazba záporná. Nyní je na 1,25 %. BoJ navíc dává najevo, že pokud se ekonomika a ceny budou vyvíjet podle jejích předpokladů, může v normalizaci pokračovat. Člen bankovní rady Hajime Takata už začátkem září popsal rok 2026 jako novou fázi, v níž se BoJ nemusí držet dosavadního velmi pomalého tempa zvyšování sazeb.

Inflace není vysoká. BoJ se ale bojí toho, co přijde

Na první pohled působí zvýšení sazeb zvláštně. Srpnová celková inflace činila 1,9 % a jádrová inflace bez čerstvých potravin zpomalila z 1,8 % na 1,7 %. Je tedy dokonce pod 2% inflačním cílem BoJ. Jenže centrální banka se nedívá pouze do zpětného zrcátka. Vyšší ceny ropy zvyšují náklady firem a ty zároveň stále více promítají růst mezd a vstupních cen do cen pro zákazníky. BoJ proto vidí riziko, že cenové tlaky budou vytrvalejší, než naznačuje aktuální CPI. Právě přetrvávající inflační tlaky a dražší ropa byly mezi argumenty pro zářijové zvýšení sazeb. To je pro Japonsko zásadní změna. BoJ už nebojuje především s tím, jak inflaci vytvořit. Začíná řešit, jak zabránit tomu, aby se jí po desetiletích extrémně uvolněné politiky vymkla z rukou.

Největší experiment teprve začíná

Problémem je dluh. Na konci června dosahoval objem japonských státních dluhopisů a dalších centrálních vládních závazků téměř 1 347 bilionů jenů. Japonsko si mohlo takto rozsáhlé zadlužení dlouho dovolit mimo jiné díky mimořádně nízkým nákladům financování.

S růstem sazeb se tato rovnice začíná měnit. Ne okamžitě – staré dluhopisy mají fixované kupóny a dluh se refinancuje postupně. Čím déle však vyšší sazby vydrží, tím větší část státního dluhu bude refinancována za dražších podmínek.

A právě tady se BoJ dostává do pasti, kterou Fed ani ECB ve stejné intenzitě řešit nemusí. Musí normalizovat měnovou politiku dostatečně rychle, aby ukotvila inflaci a jen, ale současně dostatečně pomalu, aby prudkým růstem výnosů nerozhodila trh s japonskými dluhopisy a veřejné finance. Japonský experiment s nulovými sazbami tak možná končí. Experiment s jejich návratem ale právě začíná.

FAQ

Na kolik BoJ zvýšila sazbu?

Na 1,25 %, tedy nejvýše od roku 1995. Zvýšení činilo 25 bazických bodů.

Proč BoJ zvyšuje sazby, když je inflace jen 1,9 %?

Dívá se především na budoucí cenové tlaky. Rizikem jsou vyšší ceny energií, přenos nákladů firem do spotřebitelských cen a růst mezd.

Je sazba 1,25 % vysoká?

V mezinárodním srovnání nikoli. V japonském kontextu je ale mimořádná – jde o nejvyšší úroveň za více než tři desetiletí.

Proč je další růst sazeb pro Japonsko rizikový?

Kvůli mimořádně vysokému státnímu dluhu. Vyšší výnosy postupně zvyšují náklady jeho refinancování.

Bude BoJ sazby dále zvyšovat?

BoJ signalizuje možnost další normalizace podle vývoje ekonomiky, cen a finančních podmínek. Tempo však bude zásadní – právě kvůli citlivosti ekonomiky a veřejných financí na vyšší úroky.