Jak zareaguje koruna na lednovou inflaci a zasedání ČNB?

Čtvrtek (4/2) bude z pohledu koruny mimořádně důležitý. Ráno bude nejprve zveřejněn předběžný odhad lednové spotřebitelské inflace (CPI) a odpoledne výsledek zasedání ČNB. Nelze vyloučit, že koruna oslabí výše nad hladinu 24,40 EURCZK.

Dopad lednové CPI inflace a zasedání bankovní rady ČNB na korunu. Čím níže bude lednová inflace pod 1,6 % r/r, tím vyšší pravděpodobnost oslabení koruny vůči euru k hladině 24,40 EURCZK a případně i výše. Pokud by se k tomu přidalo ještě zpomalení inflační dynamiky ve službách, tak by to byl další argument pro výraznější oslabení koruny. To samé však platí samozřejmě pro korunu i naopak v případě vyšší lednové inflace (impuls pro posílení koruny). Výsledek zasedání bankovní rady ČNB podle mě bude primárně navazovat na inflaci. Čím více členů bankovní rady bude nyní na únorovém zasedání hlasovat pro snížení sazeb (otázkou samozřejmě je, zda někdo bude vůbec pro snížení hlasovat) a čím více holubičím dojmem bude bankovní rada působit, tím větší pravděpodobnost dalšího oslabení koruny. Pokud se tedy sejdou faktory – celková lednová inflace hlouběji pod 1,6 % r/r, zpomalení inflační dynamiky ve službách a holubičí ČNB, tak je reálné oslabení koruny vůči euru nad hladinu 24,40 EURCZK. Pokud ne, tak pravděpodobné setrvání koruny v bočním trendu cca 24,20 – 24,40 EURCZK. Aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE.

Čtvrtek (4/2) bude z pohledu koruny mimořádně důležitý. Ráno bude nejprve zveřejněn předběžný odhad lednové spotřebitelské inflace (CPI). Na meziroční bázi inflace zamíří hluboko pod 2 %, když tržní konsenzus činí 1,6 %. Takto nízký meziroční růst CPI byl naposledy v listopadu 2016 (1,5 %). Prognózovat lednovou inflaci je však vždy hodně obtížné, a to z důvodu přecenění na začátku kalendářního roku. Podle mě nyní nelze vůbec vyloučit, že zpomalení inflace bude ještě výraznější, tj. pod 1,6 %.

To samo o sobě však neznamená, že se Česká národní banka (ČNB) okamžitě vrhne do snižování úrokových sazeb. Z pohledu ČNB je totiž ještě důležitější struktura inflace a ta lednová sice ukáže pokles cen potravin a energií, ale stále vysoký růst cen ve službách (v prosinci 4,8 % r/r).

Bankovní rada ČNB tak na dnešním zasedání ponechá úrokové sazby velmi pravděpodobně beze změny s hlavní sazbou na 3,50 %. Nelze však vyloučit, že některý z členů bankovní rady bude již hlasovat pro snížení sazeb. Zároveň si podle mě bankovní rada pootevře dveře ke snížení sazeb na některém z dalších zasedání (březen, květen s novou makroekonomickou prognózou, červen).

Finanční trh se již na to, že ČNB letos sníží úrokové sazby, postupně připravuje od konce loňského prosince. Z větší části je v tržních sazbách pro letošek započteno snížení o 25 bodů. Pokles tržních korunových sazeb a zužující se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami jsou v posledních týdnech zároveň hlavními důvody, proč koruna dále neposiluje vůči euru a drží se spíše v útlumu v blízkosti hladiny 24,30 EURCZK a lehce výše.

Někteří členové bankovní rady ČNB (např. viceguvernér J. Frait) již v lednu avizovali, že si letos dovedou mírné snížení úrokových sazeb o 25 až 50 bazických bodů letos představit, a to v návaznosti na vývoj ve vnějším prostředí. Naopak domácí faktory jako rychlejší růst mezd, solidní růst ekonomiky a fiskální expanze podle Fraita snížení sazeb nepodporují.

Výsledně se domnívám, že ČNB může v průběhu první poloviny letošního roku úrokové sazby snížit, pokud se k vnějšímu prostředí přidá i zpomalení inflační dynamiky ve službách. Zároveň si však myslím, že ČNB může nakonec sazby snížit i v případě, kdy sice inflace ve službách bude nadále zvýšená, ale celková inflace zamíří hlouběji pod 1,5 %. V takovém případě by se totiž reálná úroková sazba (dvoutýdenní repo mínus inflace) dostala na 2 %, což může být pro některé centrální bankéře prostě už příliš.