Izrael přerušil snižování sazeb. Nízká inflace k dalšímu kroku nestačí

Bank of Israel ponechala úrokovou sazbu na 3,25 %. Přestože inflace zůstává pod středem cílového pásma, slabší šekel, drahá ropa a nejisté veřejné finance vybízejí k opatrnosti.

Po třech sníženích přichází přestávka

Izraelská centrální banka 21. října sazbu nezměnila a přerušila sérii snížení z května, července a září. Rozhodnutí odpovídalo očekávání ekonomů. Zářijová meziroční inflace přitom dosáhla 1,6 %, tedy méně než středu cílového pásma 1 až 3 %. Samotný měsíční index spotřebitelských cen klesl o 0,5 %. Banka však sleduje také budoucí rizika a dopad předchozího uvolnění, který se do ekonomiky ještě plně nepromítl.

Slabší šekel a drahá ropa omezují prostor

Od předchozího rozhodnutí šekel oslabil vůči dolaru o 3,1 %, zatímco proti euru mírně posílil, o 0,3 %. Nejde tedy o stejný pohyb vůči všem měnám. Slabší kurz proti dolaru může prodražovat dovoz, zejména dolarově obchodované suroviny. Banka zároveň upozorňuje na růst ceny ropy Brent přibližně o 15 % k 110 dolarům za barel. Rizikem zůstává i nedostatek pracovníků: nominální mzdy za červen až srpen meziročně vzrostly o 4,3 %. Nízká celková inflace tak neznamená, že domácí nákladové tlaky zmizely.

To nejdůležitější

- Základní sazba zůstává na 3,25 %.

- Zářijová inflace činila 1,6 %, uvnitř cílového pásma.

- Šekel od minulého zasedání oslabil proti dolaru o 3,1 %.

- Prognóza počítá s průměrnou sazbou 3 % ve třetím čtvrtletí 2027.

- Vysoký očekávaný růst HDP zčásti vytváří produkce v zahraničí.

Zahraniční sazby - pokud zůstávají dolarové úroky vysoko, další snížení v Izraeli může zvyšovat tlak na šekel a následně na dovozní ceny. Jde o analytický argument pro pomalejší uvolňování, nikoli o mechanické pravidlo. Kurz ovlivňují také bezpečnostní situace, kapitálové toky a důvěra investorů. Říjnová prognóza výzkumného oddělení banky skutečně předpokládá jen omezený další pokles sazby, nikoli rychlou sérii snížení.

Silný růst HDP má důležitou výhradu

Nová prognóza očekává růst izraelského HDP o 5,6 % letos a o 7,5 % v roce 2027. Tato čísla však nelze automaticky chápat jako stejně rychlé zlepšování situace domácností. Výrazně je podporuje produkce firem v zahraničí zahrnovaná do izraelských národních účtů. Guvernér Amir Jaron vysvětlil, že tato činnost nevyužívá domácí pracovní sílu ani kapitál a většina vytvořených příjmů nepřipadá izraelským domácnostem. Bez této složky banka očekává růst o 3,4 %, respektive 5,1 %.

Dalším rizikem je státní rozpočet. Prognóza počítá se schodkem 4,4 % HDP v roce 2026 a 4,6 % v roce 2027. Vyšší obranné výdaje bez odpovídajících úprav rozpočtu by podle banky mohly zvýšit deficit i inflaci. Základní scénář navíc předpokládá nízkou intenzitu bojů; další eskalace by mohla omezit nabídku pracovníků a zvýšit nákladové tlaky.

Pro firmy obchodující v šekelech z toho plyne, že samotný úrokový rozdíl nestačí k odhadu kurzu. Významnou roli budou hrát geopolitika a rozpočtová politika. Prognóza sazby kolem 3 % představuje podmíněný výhled, nikoli příslib konkrétního snížení. Další rozhodnutí Bank of Israel zveřejní 23. listopadu.

FAQ

1. Jaká je aktuální základní sazba v Izraeli?

Bank of Israel ji 21. října ponechala na 3,25 %.

2. Proč banka sazbu nesnížila při inflaci 1,6 %?

Zvažuje také slabší šekel, energie, omezenou nabídku pracovníků a rozpočtová rizika.

3. Jaký další vývoj sazeb očekává?

Výzkumné oddělení předpokládá průměr 3 % ve třetím čtvrtletí 2027. Nejde o závazek měnového výboru.

4. Proč je nutné opatrně číst prognózu HDP?

Část růstu pochází z produkce v zahraničí a neodráží stejný růst domácích příjmů či zaměstnanosti.

5. Co může změnit výhled?

Především vývoj konfliktu, kurzu šekelu, cen energií a veřejných financí.