zpět

Inflace v eurozóně v srpnu zpět nad 2 %

2.9.2025

Zrychlení srpnové HICP inflace v eurozóně lehce nad 2 % se v srpnu očekávalo. Mírné zrychlení meziroční dynamiky lze připsat na vrub energiím. Z pohledu Evropské centrální banky jsou srpnová inflační čísla víceméně neutrální.

Spotřebitelská inflace (index HICP) podle předběžného odhadu eurostatu v srpnu vzrostla oproti červenci o 0,2 % a v meziročním srovnání oproti loňskému srpnu o 2,1 %. V jádrové složce, tj. celková inflace bez energií, potravin a alkoholu s tabákem, ceny v srpnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a o 2,3 % v meziročním srovnání. Inflace v eurozóně se v srpnu vrátila mírně nad 2 % poté, co se v předchozích třech měsících nacházela na 2 % nebo i lehce níže (v květnu 1,9 %).

Zrychlení meziroční HICP inflace lehce nad 2 % se v srpnu očekávalo, když konsenzus finančního trhu činil přesně 2,1 %. Vzhledem k mírně nižší srpnové inflaci ve velkých zemích eurozóny (Francie, Španělsko, Itálie) však byly vyhlídky i na lehce nižší meziroční růst o 2 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o předběžný odhad, tak finální údaj o inflaci může ještě doznat kosmetických změn.

Mírné zrychlení meziroční dynamiky HICP inflace v srpnu lze připsat na vrub energiím. Ceny energií byly sice v meziročním srovnání i v srpnu nižší (konkrétně o 1,9 %), ale během předchozích měsíců byl jejich meziroční pokles výraznější (v červenci např. o 2,4 %). Jádrová inflace zůstává stabilní na 2,3 % meziročně, a to již čtvrtý měsíc v řadě. K mírnému zpomalení inflace na meziroční bázi došlo v srpnu u potravin (3,2 %) i u služeb (3,1 %) a v případě neenergetického průmyslového zboží, kam spadá např. oblečení či energetika, růstové tempo setrvalo na 0,8 %.

Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) jsou srpnová inflační čísla víceméně neutrální. V červnové prognóze ECB pro 3. čtvrtletí očekává meziroční růst HICP inflace o 1,9 % a v případě jádrové inflace o 2,3 %. Po srpnovém předběžném odhadu to vypadá na nepatrně vyšší inflaci ve 3. čtvrtletí na 2 %, což by však pro ECB neměl být problém.

Z pohledu ECB je důležité, že za prvé inflace v jádrové složce a ve službách zůstává stabilizovaná, respektive v případě služeb zpomaluje. Za druhé pokračuje zpomalování mzdového růstu, když podle modelu ECB (wage tracker) růst mezd ve 4. čtvrtletí letošního roku zvolní na 3,1 % a v roce 2026 budou mzdy dále zpomalovat. Za třetí pro a proti inflační rizika jsou nyní víceméně vyvážená. Šance na ještě jedno snížení úrokových sazeb ze strany ECB do konce letošního roku jsou podle mě vyrovnané padesát na padesát. Tj. hlavní sazba buď setrvá na 2 %, případně dojde k finálnímu snížení o 25 bodů na 1,75 %.