Inflace v eurozóně nejvyšší od dubna

Spotřebitelská inflace v eurozóně v září zrychlila na 2,2 %. Z pohledu Evropské centrální banky není mírně vyšší inflace důvodem ke změně náhledu na nastavení měnové politiky. V dalších měsících začne inflace opět zpomalovat a v roce 2026 zamíří pravděpodobně výrazněji pod 2 %.

Spotřebitelská inflace (index HICP) v eurozóně v září oproti srpnu vzrostla o 0,1 % a v meziročním srovnání zrychlila na 2,2 %. Meziroční růst inflace je tak nejvyšší od letošního dubna, když se v měsících červen až srpen držel na 2 %. Obratem je však třeba říci, že za meziročním zrychlením zářijové inflace stál dominantě efekt vyšší statistické základny u energií z loňského září. Ještě v srpnu ceny energií (jedna desetina spotřebního koše) meziročně poklesly o 2 %, zatímco zářijový pokles činil již jen 0,4 %.

V jádrové složce, tj. celková inflace bez energií, potravin a alkoholu s tabákem, ceny v září vzrostly o 0,1 % meziměsíčně a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 2,4 %. Jedná se o nejrychlejší meziroční růst jádrové inflace od letošního dubna (2,7 %). Od května až do srpna se přitom meziroční růst jádrové inflace držel na 2,3 %. I v tomto případě se však jedná jen o marginální zrychlení a v dalších měsících by se měla jádrová inflace postupně přibližovat směrem ke 2 %. Nic se zatím neměnní na tom, že vyšší cenová dynamika setrvává ve službách (v září meziročně 3,2 %) a v potravinách a alkoholu s tabákem (v září meziročně 3,0 %).

Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) nepředstavuje mírné zrychlení zářijové inflace riziko udržitelného dosažení inflačního cíle, tj. 2 %. ECB v makroekonomické projekci pro 3. čtvrtletí odhadovala růst inflace o 2,1 %, takže realita je plně v souladu s prognózou ECB. Rovněž v případě energií je pokles cen ve 3. čtvrtletí o 1,7 % konzistentní s prognózou ECB. Pro 4. čtvrtletí se navíc rýsuje levnější průměrná cena ropy. Nepatrně rychlejší růst cen ve službách (3,2 %) oproti prognóze (3,1 %) by také neměl ECB nijak znepokojovat. Ostatně sama prezidentka ECB Ch. Lagardeová potvrdila, že je se současným cenovým vývojem a nastavením úrokových sazeb spokojena.

Spotřebitelská inflace by měla ve 4. čtvrtletí letošního roku začít opět zpomalovat směrem ke 2 % a níže. V roce 2026 by měla celková inflace dokonce zamířit hlouběji pod 2 % v návaznosti na postupné odeznívání inflace ve službách. Případné výraznější zpomalení inflace v roce 2026, obzvláště v kombinaci s případným slabším růstem HDP, by mohlo ECB přinutit k tomu, aby ještě snížila úrokové sazby. Minimálně do konce letošního roku je však stabilita úrokových sazeb v eurozóně nejpravděpodobnějším scénářem.