Inflace v eurozóně dále zrychluje

Květnová inflace v eurozóně zamířila nad 3 %. Vedle drahých energií začínají sílit i domácí cenové tlaky ve službách.

Klíčové body

• Inflace v eurozóně vzrostla na 3,2 %.
• Zrychlila i jádrová inflace a ceny služeb.
• ECB se přibližuje zvýšení sazeb.

Předběžný odhad květnové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně potvrdil, že inflační prostředí se v důsledku energetického šoku a napjatějších domácích cenových tlaků zhoršuje. Celková inflace zrychlila na 3,2 % r/r z dubnových 3,0 % r/r, zatímco v meziměsíčním srovnání ceny vzrostly jen o 0,1 % m/m. Celková inflace se tak dále vzdálila 2 % inflačnímu cíli Evropské centrální banky (ECB) a nachází se nejvýše od podzimu roku 2023. Ještě důležitější však je, že květnové zrychlení už nelze vysvětlit pouze energetickou složkou. Jádrová inflace, tedy HICP bez energií, potravin, alkoholu a tabáku, vzrostla na 2,5 % r/r z dubnových 2,2 % r/r, což ukazuje, že se část cenových tlaků může začít znovu přesouvat i do méně volatilních složek spotřebního koše.

Pohled do struktury květnové inflace ukazuje, že ceny energií zůstaly hlavním zdrojem zvýšené celkové inflace, když vzrostly o 10,9 % r/r po dubnových 10,8 % r/r. Energetická složka tedy zůstává výrazně zvýšená a nadále odráží dopady geopolitického napětí, vyšších cen ropy a zemního plynu i rizik v dodavatelských řetězcích. Na rozdíl od března a dubna však květnová data přinášejí nepříjemnější signál v podobě opětovného zrychlení služeb. Inflace ve službách vzrostla na 3,5 % r/r z dubnových 3,0 % r/r, což je pro ECB podstatně citlivější údaj než samotné kolísání cen energií. Služby totiž lépe odrážejí domácí cenové tlaky, vývoj mezd a schopnost firem přenášet vyšší náklady do konečných cen.

Ostatní složky spotřebního koše působí smíšeně. Potraviny, alkohol a tabák naopak zpomalily na 2,0 % r/r z dubnových 2,4 % r/r, což zmírňuje celkový inflační obraz. Ceny neenergetického průmyslového zboží však mírně zrychlily na 0,9 % r/r z dubnových 0,8 % r/r. Samy o sobě zatím nepředstavují zásadní problém, ale v kombinaci se zrychlením služeb a jádrové inflace naznačují, že květnová inflace už není pouze příběhem dražší energie. Jinými slovy, energetický šok zůstává hlavním impulzem, ale jeho inflační dopad se začíná částečně rozšiřovat i do dalších částí cenového koše.

Pro ECB se nyní jedná o citelně komplikovanější situaci než v úvodu letošního roku. Pokud by květnová data ukázala pouze vysoké ceny energií a zároveň stabilní nebo slábnoucí jádrovou inflaci, mohla by centrální banka argumentovat, že jde primárně o nabídkový šok, na který měnová politika reaguje jen omezeně. Květen však přinesl kombinaci vysoké energetické inflace, rychlejšího zdražení služeb a vyšší jádrové inflace. To posiluje argument, že ECB na červnovém zasedání téměř jistě zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů a další zvýšení sazeb o 25 bodů by mohlo přijít ve 3. čtvrtletí.

Zároveň je nutné dodat, že současná situace není jednoduchou kopií roku 2022. Tehdy šlo o kombinaci prudkého energetického šoku, velmi silného post pandemického přehřátí a rychle se rozjíždějících sekundárních efektů. Dnes je růstová dynamika eurozóny slabší a průmysl zůstává citlivý na náklady energií, vyšší sazby i nejistotu v zahraniční poptávce. Ostatně kompozitní index PMI pro 2. čtvrtletí v eurozóně signalizuje mírný pokles HDP. To znamená, že ECB sice nemůže květnová data ignorovat, ale zároveň bude muset postupovat opatrněji než v předchozím inflačním cyklu. Vyšší sazby by sice tlumily riziko zakořenění inflace, ale zároveň by dále zatížily už tak křehkou hospodářskou situaci.

V souhrnu výsledek květnové inflace neznamená, že eurozóna vstupuje do nové plnohodnotné inflační vlny. Ukazuje však, že návrat inflace ke 2 % bude pomalejší a volatilnější. A také více závislý na tom, zda se energetický šok začne uklidňovat, nebo se naopak bude dále přelévat do cen služeb, zboží a inflačních očekávání. Z pohledu ECB proto platí jednoduchá úměra. Čím déle zůstane celková inflace nad 3 % a jádrová inflace nad 2,5 %, tím větší bude tlak na další zvýšení sazeb i za cenu slabšího hospodářského růstu.

FAQ

Co nyní nejvíce zvyšuje inflaci?

Především energie a služby.

Proč je důležitá jádrová inflace?

Ukazuje širší domácí cenové tlaky.

Co může udělat ECB?

Zvýšit úrokové sazby.