Fed zůstává opatrný: sazby beze změny, geopolitika zvyšuje nejistotu
Americká centrální banka po březnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny a signalizuje pokračující opatrnost v měnové politice. Nová makroekonomická prognóza ukazuje na o něco vyšší inflaci a jen pozvolný pokles cenových tlaků v příštích letech. Předseda Jerome Powell zároveň upozornil, že geopolitické napětí na Blízkém východě může představovat další proinflační riziko.
Komentář k zasedání amerického Fedu (18.3.20206)
Americká centrální banka (Fed) na dnešním zasedání podle očekávání ponechala cílové pásmo pro sazbu federal funds (FFR) beze změny v rozmezí 3,50–3,75 %. V tiskové zprávě zopakoval, že ekonomická aktivita dál roste solidním tempem, zatímco inflace zůstává poněkud zvýšená. Současně zdůraznil, že nejistota výhledu je vysoká a další kroky budou plně záviset na příchozích datech a vyhodnocení rizik.
Největší změny přinesla nová makroekonomická prognóza. Fed zvýšil medián odhadu růstu americké ekonomiky pro rok 2026 na 2,4 % z prosincových 2,3 %, nezaměstnanost pro letošek ponechal na 4,4 %. Výraznější revize přišla u inflace, když celkový PCE index byl pro letošní rok zvýšen na 2,7 % z 2,4 % a v jádrové složce na 2,7 % z 2,5 %. Nová prognóza tak potvrzuje, že dezinflační proces postupuje pomaleji, než Fed ještě na konci loňského roku předpokládal.
Takzvaný dot plot zůstal pro letošní rok nastaven na medián 3,4 %, což implikuje zhruba jedno snížení sazeb o 25 bazických bodů do konce roku. Pod povrchem je ale patrná výrazně větší nejednotnost centrálních bankéřů, když sedm členů čeká pro letošek nulovou změnu sazeb, sedm jedno snížení a pět nejméně dvě snížení. To ukazuje, že Fed sice stále nevylučuje opatrné uvolnění politiky, zároveň je však mnohem citlivější na riziko setrvale vyšší inflace. Pro nejbližší měsíce tak zůstává nejpravděpodobnějším scénářem delší období stability sazeb a velmi opatrná komunikace směrem k trhu.
Na tiskové konferenci předseda Fedu J. Powell zdůraznil, že zatím nevidí důvod k uspěchané změně nastavení měnové politiky a chce vyčkat na další data o inflaci i vývoji ekonomiky. Významnou část diskuse věnoval také geopolitickým rizikům, zejména konfliktu na Blízkém východě, který může prostřednictvím cen energií ovlivnit inflační výhled. Powell uvedl, že Fed situaci pečlivě sleduje, protože případné narušení dodávek ropy z oblasti Perského zálivu by mohlo krátkodobě zvýšit inflaci. Současně ale zdůraznil, že Fed obvykle na podobné nabídkové šoky reaguje opatrně a sleduje především jejich sekundární dopady do inflačních očekávání a jádrové inflace. Celkově tak Fed konflikt vnímá jako potenciální proinflační riziko, které však zatím nevede k přehodnocení základního scénáře měnové politiky.
Celkové vyznění zasedání je proto spíše lehce jestřábí. Fed sice sazby nezvýšil a formálně letos dál připouští jedno snížení, ale kombinace vyšší inflační prognózy a opatrného tónu Powellovy tiskové konference snižují šance na rychlé uvolnění měnové politiky. Trh dostal signál, že Fed zatím nemá dostatečnou důvěru v návrat inflace ke 2% cíli a chce si ponechat maximální flexibilitu. Pro dolar i americké výnosy je to spíše podpůrná zpráva, zatímco pro riziková aktiva jde o připomínku toho, že sazby mohou zůstat výše po delší dobu.