Evropu obchází stagflační strašák

Nová prognóza Evropské komise výrazně zhoršila výhled evropské ekonomiky. Vyšší ceny energií tlačí současně na slabší růst i vyšší inflaci.

Klíčové body

• Evropská ekonomika zpomalí kvůli dražším energiím.
• Inflace v EU i eurozóně má v roce 2026 zrychlit.
• Německo zůstává slabým článkem evropského růstu.

Jarní makroekonomická prognóza Evropské komise (EK) přichází v době, kdy se evropská ekonomika znovu potýká s výrazným vnějším cenovým šokem. Její význam spočívá v tom, že oslabuje dosavadní obraz pozvolného hospodářského oživení a otevírá otázku kombinace slabšího růstu a vyšší inflace (stagflační scénář). Zdražení ropy, zemního plynu a rafinérských produktů totiž působí současně proti hospodářské aktivitě i proti dezinflaci. Prognóza proto není jen aktualizací čísel, ale signálem složitějšího prostředí pro hospodářskou politiku.

Základní předpoklady prognózy vycházejí z prudkého růstu cen energií mezi koncem února a koncem dubna, kdy ceny zemního plynu vzrostly o 50 % a ceny ropy o 65 %. Dopad se má projevit hlavně v roce 2026. Růst HDP Evropské unie má zpomalit z 1,5 % v roce 2025 na 1,1 %, zatímco inflace má vzrůst z 2,5 % na 3,1 %. V roce 2027 Komise čeká částečné obnovení růstu na 1,4 % a zvolnění inflace na 2,4 %. Podstatné je, že nejde o běžné cyklické zpomalení, ale o nabídkový šok, který snižuje reálné příjmy domácností a zvyšuje náklady firem.

V eurozóně je dopad ještě citlivější, protože měnová unie je významným dovozcem energií a zároveň čelí slabší průmyslové konkurenceschopnosti. Prognóza EK očekává, že růst HDP eurozóny zpomalí z 1,4 % v roce 2025 na 0,9 % v roce 2026 a v roce 2027 se zvýší na 1,2 %. Inflace má naopak zrychlit z 2,1 % na 3,0 %, než v roce 2027 klesne na 2,3 %. Pro Evropskou centrální banku (ECB) to znamená obtížnější rozhodování. Slabší hospodářský růst by podporoval uvolnění měnové politiky, zatímco vyšší inflace působí opačným směrem.

Německo zůstává i nadále slabším článkem evropského výhledu, protože jeho průmyslová struktura zesiluje dopady dražších energií, slabšího obchodu a geopolitické nejistoty. Německý HDP podle prognózy po růstu o 0,2 % v roce 2025 vzroste v roce 2026 o 0,6 % a v roce 2027 o 0,9 %. Slabost souvisí s utlumenými vývozy, konkurencí z Číny, dopady amerických cel a vyššími náklady, které brzdí investice. Inflace má vzrůst z 2,3 % v roce 2025 na 2,9 % v roce 2026 a poté klesnout na 2,7 %, přičemž vyšší veřejné výdaje by měly slabost ekonomiky tlumit pouze částečně.

V neposlední řadě pro ČR prognóza znamená zhoršení vnějších podmínek, nikoli však návrat k plošné stagnaci. Komise odhaduje, že český HDP po růstu o 2,6 % v roce 2025 zpomalí v roce 2026 na 1,8 % a v roce 2027 zrychlí na 2,4 %. Hlavním zdrojem růstu má zůstat soukromá spotřeba podporovaná růstem reálných mezd, zatímco slabší zahraniční poptávka, zejména z Německa, bude působit opačně. Inflace má vzrůst z 2,3 % v roce 2025 na 2,7 % v roce 2026 a 2,8 % v roce 2027, především kvůli energiím a jejich postupnému promítání do dalších cen.

FAQ

Co je hlavním rizikem pro Evropu?

Kombinace slabého růstu a vyšší inflace.

Proč se zhoršil výhled EU?

Kvůli prudkému růstu cen energií.

Jaký dopad to má na ECB?

Komplikuje rozhodování o sazbách.