Evropská centrální banka v září preventivně zvýšila úrokové sazby

ECB zvýšila depozitní sazbu na 2,50 % jako pojistku proti šíření energetického šoku. Do konce letošního roku zůstává ve hře ještě jedno zvýšení sazeb.

Klíčové body

• ECB zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,50 %.
• Hlavním důvodem jsou drahé energie a riziko jejich přelití do ostatních cen.
• Základním scénářem je ještě jedno zvýšení sazby na 2,75 % do konce roku.

Evropská centrální banka (ECB) na zářijovém zasedání podle předpokladů úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba, jejímž prostřednictvím ECB řídí nastavení měnové politiky, tak bude s účinností od 16. září zvýšena na 2,50 %. Šlo o druhé zvýšení sazeb ECB v letošním roce. Zářijový krok ECB je vhodné chápat především jako pojistku proti přelití energetického šoku do širších cenových okruhů. Euro po rozhodnutí mírně oslabilo, zatímco výnosy evropských dluhopisů výrazně vzrostly, protože trhy zvýšily své sázky na další zpřísňování měnové politiky. 

Hlavním argumentem pro zvýšení sazeb bylo zhoršení inflačního výhledu v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Meziroční inflace v eurozóně v srpnu zrychlila z červencových 2,9 % na 3,3 %, především kvůli energiím, jejichž ceny vzrostly o 14,3 %. Vyšší ceny ropy a pohonných hmot přitom zatím doprovází příznivější vývoj jádrových složek inflace. Inflace bez energií a potravin (tzv. jádrová inflace) zpomalila z 2,5 % na 2,4 % a růst cen služeb se snížil z 3,3 % na 3,0 %. ECB tedy nereaguje na plošné zrychlování cen, ale snaží se zabránit tomu, aby se dražší energie postupně promítly do cen zboží, služeb, mezd a inflačních očekávání. Samotné zvýšení sazeb cenu ropy neovlivní, může však omezit vznik druhotných inflačních tlaků.

Podstatným důvodem pro zářijové zvýšení sazeb byla také nová makroekonomická prognóza. ECB nyní očekává průměrnou inflaci ve výši 3,0 % v letošním roce, 2,5 % v roce 2027 a 2,1 % v roce 2028. Prognóza pro letošní rok se proti červnu nezměnila, výhled na další dva roky však byl zvýšen. Také jádrová inflace má podle ECB zůstat poměrně vytrvalá a dosáhnout 2,5 % letos, 2,6 % v roce 2027 a 2,3 % v roce 2028. K 2 % inflačnímu cíli by se celková inflace měla vrátit až ke konci příštího roku. Bezprostřední mzdová reakce na energetický šok zatím není patrná a dlouhodobá inflační očekávání zůstávají poblíž 2 %, ECB však nechce čekat, až se vyšší inflace v ekonomice pevněji zakoření. 

Pro zvýšení sazeb vytvořila prostor také překvapivá odolnost ekonomiky eurozóny. Hospodářský růst byl ve 2. čtvrtletí poměrně široce rozložen mezi jednotlivé země a sektory a podle ECB tento vývoj pravděpodobně pokračoval také během léta. Zpracovatelský průmysl podporují vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu, zatímco ve službách se postupně obnovuje aktivita. Určitou podporu investicím a vývozu poskytuje také rozvoj umělé inteligence a souvisejících digitálních služeb. Nezaměstnanost v červenci zůstala na nízkých 6,4 %, přestože růst zaměstnanosti postupně zpomaluje. ECB zvýšila prognózu růstu HDP na 0,9 % pro letošní rok a 1,4 % pro rok 2027, což jí umožňuje soustředit se více na inflaci. Dražší energie však mohou s odstupem oslabit reálné příjmy domácností, spotřebu i investice. 

ECB se proto nadále pohybuje mezi dvěma protichůdnými riziky. Rizika pro inflaci jsou vychýlena směrem vzhůru, zatímco rizika pro hospodářský růst převažují směrem dolů. Další růst inflace by mohlo podpořit omezení dodávek plynu, chladná zima při nízkých zásobách, nové problémy v dodavatelských řetězcích nebo nepříznivé počasí zdražující potraviny. Současně již dochází ke zpřísňování finančních podmínek. Průměrná sazba nových podnikových úvěrů vzrostla z květnových 3,6 % na 3,8 % v červnu a červenci, zatímco hypoteční sazby se pohybovaly kolem 3,5 %. Úvěrová aktivita zatím výrazněji neklesá, další zvýšení sazeb by však postupně více tlumilo bydlení, podnikové investice a spotřebu financovanou úvěry.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová označila zářijové rozhodnutí za jednoznačné, zároveň však uvedla, že Rada guvernérů nejednala o konkrétní trajektorii dalších sazeb. ECB bude nadále hodnotit inflační výhled, vývoj jádrových cen a sílu působení měnové politiky na ekonomiku. Výsledek říjnového zasedání proto bude záviset především na cenách energií a prvních známkách jejich přenosu do ostatních cen. Pokud ropa a plyn zůstanou drahé a jádrová inflace znovu zrychlí, může ECB zvýšit sazby již v říjnu. Při stabilizaci energií a pokračujícím zpomalování cen služeb si naopak pravděpodobně dopřeje další vyčkávací pauzu. Základním scénářem zůstává ještě jedno zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů na 2,75 % do konce letošního roku, zatímco posun až na 3,00 % představuje spíše rizikový scénář spojený s déletrvajícím energetickým šokem.

FAQ

Proč ECB zvýšila sazby?

Kvůli energetickému šoku a vyšším inflačním rizikům.

Zvýší ECB sazby znovu?

Ano, pokud drahé energie začnou tlačit vzhůru jádrovou inflaci.

Kam mohou sazby letos vystoupat?

Základním scénářem je depozitní sazba 2,75 %.