Evropská centrální banka si dá v červenci se snižováním sazeb pauzu

ECB si dá v červenci s uvolňováním měnové politiky velmi pravděpodobně pauzu a úrokové sazby tentokráte snižovat nebude. Depozitní sazba po 24. červenci tedy setrvá na úrovni 2 %. Pozornost finančních trhů se tak bude soustředit na zářijové zasedání, kde je naopak snížení sazeb pravděpodobné. Nová čísla z eurozóny zůstávají solidní, ale rizikem jsou cla a příliš silné euro.

Tento čtvrtek (24/7) zasedá Evropská centrální banka (ECB). ECB v první polovině letošního roku zasedala čtyřikrát a na každém zasedání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. ECB přitom zahájila cyklus uvolňování měnové politiky již loni v červnu a následně od loňského září snižovala sazby nepřetržitě tempem 25 bazických bodů na zasedání. V souhrnu tak za poslední rok snížila úrokové sazby o 200 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, kterou v případě ECB představuje diskontní sazba, aktuálně činí 2 %, zatímco loni na začátku června se nacházela na 4 %.

Co od ECB tento čtvrtek očekávat?

ECB si dá s uvolňováním měnové politiky velmi pravděpodobně pauzu a úrokové sazby tentokráte snižovat nebude. Depozitní sazba po 24. červenci tedy setrvá na úrovni 2 %. Pozornost finančních trhů se tak bude soustředit na zářijové zasedání, kdy je podle mě možné očekávat konečné snížení sazeb na 1,75 % (terminální úroveň?), a to především kvůli negativní kombinaci – obchodní válka EU s USA, oslabení sektoru služeb a zpomalující růst mezd. ECB přitom avizuje, že ji nevadí krátkodobé podstřelení 2 % inflačního cíle, pokud zůstanou střednědobá inflační očekávání ukotvená.

Nová čísla z eurozóny zůstávají solidní, ale rizikem jsou cla a příliš silné euro

Spotřebitelská inflace (HICP) v červnu vzrostla meziročně podle očekávání o 2,0 % (v květnu 1,9 %), zatímco jádrová inflace setrvala na 2,3 %. Konkrétně v červnu pokračoval růst cen služeb a potravin, zatímco ceny energií meziročně poklesly. Průmyslová produkce v květnu meziročně vzrostla o 3,7 %. Maloobchodní tržby však poklesly o 0,7 %. Kompozitní index PMI se v 2. čtvrtletí držel těsně nad neutrální hladinou 50 bodů, přičemž sentiment ve výrobním sektoru se opatrně zlepšoval, zatímco ve službách došlo k mírnému zhoršení.

V eurozóně v posledních týdnech došlo k utažení finančních podmínek. Výnosy dluhopisů na dlouhém konci výnosové křivky vzrostly a euro dále posílilo, když se vůči americkému dolaru na začátku července krátce podívalo nad hladinu 1,18 EURUSD (téměř čtyřleté maximum společné evropské měny). Více ke kurzu EURUSD zde. Někteří členové Rady guvernérů ECB (např. de Guindos) varují před dopadem silného eura na exportní výkonnost EU, zejména v době nejistoty kvůli obchodní válce. Největším rizikem jsou však momentálně cla. Americký prezident D. Trump bude chtít velmi pravděpodobně vyšší cla (mezi 15 až 20?) na dovoz evropského zboží oproti současným 10 %, když sektorová cla ve výši 25 % na automotive nehodlá podle všeho snížit.

V září bude ECB v mnoha ohledech moudřejší

Za prvé bude mít ECB na zářijovém zasedání (11/9) k dispozici výsledky červencové a srpnové HICP inflace. Nyní má k dispozici jen jeden nový údaj o inflaci za červen. Za druhé budou známy statistiky vývoje mezd ve 2. čtvrtletí, jejichž dynamika je důležitá z pohledu perzistence jádrové inflace. Za třetí bude mít ECB řadu nových čísel, a to jak v podobě tvrdých statistik, tak i měkkých v podobě podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za čtvrté by mělo být jasněji ohledně nastavení cel mezi EU a USA, pokud tedy nedojde k dalším odkladům ze strany D. Trumpa za horizont 1. srpna. Za páté bude mít ECB v září k dispozici novou makroekonomickou prognózu.