Evropská centrální banka chce jednotný dohled nad kryptoměnami v celé EU

Evropská centrální banka podpořila návrh, který by přenesl dohled nad kryptoměnovými firmami z jednotlivých členských států na jednu evropskou instituci. Jde o zásadní změnu, která by sjednotila pravidla hry napříč celou Evropskou unií.

Co ECB navrhuje a proč?

Návrh: místo 27 různých národních úřadů by měl nad velkými kryptoměnovými firmami dohlížet jeden centrální orgán: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zkráceně ESMA, se sídlem v Paříži.

ESMA již dnes vede veřejný seznam registrovaných kryptoměnových firem a má pravomoc sestavovat černou listinu těch, které pravidla porušují. Nový návrh by jej posunul od pasivní role správce registrů k aktivnímu vymáhání pravidel, tedy k přímému dohledu, inspekcím a sankcím.

Evropská centrální banka přitom žádá i místo u stolu. Konkrétně chce takzvané hlasovací právo v nové výkonné radě ESMA pro diskuse týkající se kryptoměnových firem. Bez hlasovacího práva, ale s trvalou přítomností. To ji staví do pozice, kde může ovlivňovat rozhodnutí o dohledu, aniž by formálně překračovala své pravomoci.

Proč ECB o toto místo usiluje? Protože vnímá kryptoměny jako téma relevantní pro měnovou stabilitu, tedy pro oblast, která je přímo v její kompetenci. Velké stablecoiny a kryptoměnové burzy dnes přesouvají obrovské sumy peněz. To má přímý dopad na fungování finančního systému, který ECB hlídá.

Současný systém umožňuje firmám vybrat si, ve které zemi EU si vyřídí licenci a pak tuto licenci používat v celé unii. Toho využily zejména Irsko, Lucembursko a Malta, které si vybudovaly pověst příznivých destinací pro kryptoměnové firmy. Část tohoto přístupu spočívala v mírnějším výkladu pravidel.

Pokud by ESMA převzala přímý dohled nad velkými firmami, tento „regulatorní turismus" by skončil. Pravidla, frekvence kontrol i výše sankcí by byly stejné bez ohledu na to, kde má firma sídlo.

Pro zmíněné země jde o citlivou záležitost, přijdou nejen o regulatorní vliv, ale i o licenční poplatky a prestiž centra kryptoměnového byznysu. Není překvapením, že právě Irsko, Lucembursko a Malta kladou návrhu největší odpor.

Jak to zapadá do globálního obrazu?

Evropský vývoj není ojedinělý. Japonsko právě schválilo návrh zákona, který kryptoměny přesouvá pod regulaci finančních nástrojů, tedy pod stejná přísná pravidla, která platí pro akcie a dluhopisy. Spojené státy přijaly zákon o stablecoinech. Hongkong udělil první licence pro vydávání digitálních měn.

Celý svět se pohybuje stejným směrem: od tolerování kryptoměn na okraji finančního systému k jejich aktivnímu začleňování pod standardní regulatorní dohled s ostrými zuby.

Otázka tedy není zda, ale kdy a jak rychle se tato změna promítne do každodenní reality kryptoměnového trhu v Evropě.

FAQ

Co je ESMA a čím se zabývá? 

ESMA je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se sídlem v Paříži. Dohlíží na férovost a stabilitu evropských finančních trhů, koordinuje spolupráci mezi národními regulátory a může vydávat závazná pravidla pro celou EU.

Co je MiCA a jak se týká kryptoměn? 

MiCA je evropský zákon o trzích s kryptoaktivy, který vstoupil v platnost v roce 2024. Jako první komplexní regulace kryptoměn v EU stanovuje pravidla pro vydávání kryptoměn, provozování burz a vydávání stablecoinů. Právě na základě MiCA dnes firmy získávají licence v jednotlivých členských zemích.

Proč Irsko, Malta a Lucembursko nesouhlasí s centralizací dohledu? 

Tyto země si vybudovaly pozici atraktivních destinací pro kryptoměnové firmy díky příznivému regulatornímu prostředí. Centralizace dohledu pod ESMA by je připravila o tuto konkurenční výhodu, licenční příjmy i vliv na regulaci odvětví.

Jak se tato změna dotkne běžného uživatele kryptoměn? 

Přímo zpočátku nijak. Ale v dlouhodobém horizontu by přísnější a jednotnější dohled měl znamenat bezpečnější prostředí – méně podvodných projektů, lépe chráněné vklady a jasnější pravidla pro firmy, se kterými jako uživatel obchodujete.

Co jsou stablecoiny a proč je ECB chce omezovat? 

Stablecoiny jsou digitální měny s hodnotou pevně navázanou na dolar nebo euro. ECB se obává, že pokud by se rozšířily příliš, mohly by konkurovat penězům vydávaným centrálními bankami a oslabovat kontrolu nad měnovou politikou.