Eurozóna směřuje ke stagflaci

Květnové PMI v eurozóně ukázaly další zhoršení ekonomické aktivity. Slábnoucí poptávka se přitom kombinuje s rostoucími nákladovými tlaky.

Klíčové body

• Kompozitní PMI eurozóny klesl hlouběji pod 50 bodů.
• Největší slabost přichází ze sektoru služeb.
• ECB čelí nepříjemné kombinaci slabého růstu a inflace.

Předběžné indexy PMI za květen ukazují, že hospodářské oživení v eurozóně ztratilo dynamiku právě ve chvíli, kdy pro Evropskou centrální banku (ECB) představuje riziko stagflační scénář vývoje evropské ekonomiky. Kompozitní PMI eurozóny klesl na 47,5 bodu z dubnových 48,8 bodu, tedy hlouběji pod neutrální hranici 50 bodů. Ještě výraznější zhoršení nastalo ve službách, kde index sestoupil na 46,4 bodu, zatímco výrobní PMI zůstal nad hranicí 50 bodů, konkrétně na 51,4 bodu. Fakticky tedy nejde o plošný kolaps, ale o kombinaci slabých služeb, zhoršené poptávky a zvýšených nákladů.

Makroekonomické prostředí je určováno především tím, že vyšší vstupní ceny a narušené dodavatelské řetězce omezují reálnou poptávku i podnikové marže. Podle PMI se nové zakázky v eurozóně dále snížily, přičemž pokles zahraniční poptávky byl nejrychlejší od ledna 2025. To je důležité, protože slabší zakázky obvykle předcházejí omezení výroby, zaměstnanosti a investic, nikoli pouze krátkodobému výkyvu sentimentu. Květnová data lze interpretovat tak, že evropská ekonomika je zasažena současně poptávkovým útlumem i negativním nabídkovým šokem, což je pro hospodářskou politiku o poznání méně příznivá kombinace než běžné cyklické zpomalení.

V posledních třech měsících se výrazně zhoršila situace ve službách, kde se podle předběžných dat aktivita propadla nejrychleji od února 2021. Výroba naproti tomu ještě mírně rostla, ale tempo expanze zpomalilo a nové zakázky ve zpracovatelském průmyslu se znovu dostaly do poklesu. Tento rozdíl naznačuje, že část průmyslové aktivity byla dosud podporována spíše preventivním doplňováním zásob než pevnou konečnou poptávkou. Z ekonomického hlediska je proto významnější zhoršení nových objednávek a zaměstnanosti než samotná skutečnost, že výrobní PMI zůstal mírně nad padesátibodovou hranicí.

Na příkladu Německa se potvrzuje, že slabost eurozóny není pouze důsledkem menších ekonomik, ale týká se i jejího průmyslového jádra. Německý kompozitní PMI v květnu mírně vzrostl na 48,6 bodu z dubnových 48,4 bodu, což znamená druhý měsíc poklesu soukromé ekonomické aktivity v řadě. Služby zůstaly v kontrakci na 47,8 bodu a výrobní PMI klesl na 49,9 bodu, zatímco samotný index průmyslové produkce se udržel jen těsně nad hranicí stagnace na 50,2 bodu. Příčinou je kombinace slabší poptávky, poklesu zakázek a sílících nákladových tlaků. Výsledkem je rychlejší omezování pracovních míst a menší schopnost průmyslu kompenzovat útlum služeb.

Celkově květnová PMI data naznačují riziko mírného poklesu ekonomiky eurozóny ve 2. čtvrtletí, nikoli pouze pomalejší růst. Pro ECB je situace mimořádně komplikovaná, protože slabší ekonomická aktivita by za normálních okolností podporovala uvolnění měnové politiky. Zrychlující růst vstupních i výstupních cen a obavy ze silnějšího vzedmutí inflace však naopak podporují přísnější nastavení měnové politiky. Ve srovnání s eurozónou zatím nevykazují americká čísla zdaleka tak výrazné zpomalení růstového momenta.

FAQ

Co signalizuje PMI pod 50 body?

Pokles ekonomické aktivity.

Který sektor je nejslabší?

Služby.

Co je hlavní problém pro ECB?

Riziko stagflace.