zpět

Energetický šok vrací inflaci nad cíl ECB

Loading the Elevenlabs Text to Speech AudioNative Player...
31.3.2026

Březnová inflace v eurozóně zrychlila kvůli prudkému růstu cen energií. Růst jádrové inflace naopak zvolnil.

Klíčové body

  • Inflace HICP v eurozóně vzrostla na 2,5 % r/r, primárně kvůli energiím.
  • Jádrová inflace zůstává utlumená a zatím nenaznačuje plošné cenové tlaky.
  • Další vývoj bude záviset na cenách energií a reakci ECB.

Předběžný odhad březnové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně přinesl očekávané zrychlení kvůli konfliktu na Blízkém východě. Celková inflace podle Eurostatu zrychlila na 2,5 % r/r z únorových 1,9 % r/r, zatímco v meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 1,2 % m/m. Celková inflace tak citelně vzrostla nad 2 % inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) a je nejvýše od ledna 2025. Jádrová složka inflace, tj. celková inflace bez energií, potravin a alkoholu s tabákem, v březnu předběžně činila 2,3 % r/r. Naposledy byl meziroční růst celkové inflace ve srovnání s jádrovou složkou vyšší v květnu 2023.

Důležitá je struktura březnové inflace. Je totiž zřejmé, že hlavní roli v březnu sehrála energetická složka, nikoli plošné obnovení cenových tlaků napříč spotřebním košem. Ceny energií, kam spadají podle Eurostatu i pohonné hmoty, vyskočily na 4,9 % r/r z únorových -3,1 % r/r, což samo o sobě vysvětluje drtivou většinu nárůstu celkové inflace. Inflace ve službách naopak zpomalila na 3,2 % r/r z únorových 3,4 % r/r. Potraviny, alkohol a tabák mírně zvolnily na 2,4 % a ceny neenergetického průmyslového zboží zpomalily na 0,5 % r/r. Jádrové ukazatele inflace zatím neukazují na nové rozlévání inflační vlny. Na to je samozřejmě ještě příliš brzy. Pokud však budou vysoké ceny energetických komodit přetrvávat po delší dobu, tak se sekundární efekty energií mohou začít pozvolna přelévat do jádrové složky ve druhé polovině letošního roku.

Pro ECB se jedná o komplikovanou situaci, protože dochází k asymetrii současného inflačního prostředí. Domácí cenové tlaky sice pozvolna slábnou, ale nově zde máme problém vysokých cen energií. ECB na zasedání 19. března ponechala sazby beze změny a explicitně upozornila, že válka na Blízkém východě vytváří pro inflaci proinflační rizika přes vyšší ceny energií, zatímco pro hospodářský růst představuje riziko směrem dolů. Stejnou logiku odrážejí i březnové projekce ECB, které pro letošek nově signalizují průměrnou inflaci HICP v eurozóně na 2,6 %, tedy výrazně výše než v prosincové prognóze. Jinými slovy, dnešní číslo samo o sobě nemusí znamenat návrat k druhotným inflačním efektům, ale potvrzuje, že cesta k udržitelným 2 % bude volatilnější, než se ještě na začátku letošního roku zdálo.

V českém kontextu je březnový údaj z eurozóny relevantní hned ve dvou rovinách. Za prvé naznačuje, že dovážené cenové tlaky z eurozóny se mohou ve velmi krátkém horizontu znovu přelévat přes energie a související výrobní řetězce, i když domácí inflační příběh v ČR zůstává zatím podstatně klidnější. Prognóza ČNB z února počítá pro letošní 1. čtvrtletí s inflací jen 1,6 % r/r a zároveň předpokládá zhruba stabilní kurz koruny vůči euru, což by mělo bránit výraznějšímu dovozu inflace přes kurzový kanál. Obratem je však dodat, že s každým dnem, kdy pokračuje konflikt na Blízkém východě je prognóza ČNB více a více zastaralá. Za druhé platí, že vyšší a volatilnější inflace v eurozóně zvyšuje pravděpodobnost, že bude muset ECB přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, což by tlačilo i na ČNB, aby utáhla měnovou politiku.

Celkově lze vzedmutí HICP inflace hodnotit jako nepříjemné, ale zatím z něj nemá smysl dělat zásadní závěry pro další čtvrtletí letošního roku. Celková inflace se sice dostala zpět výrazně nad 2 %, avšak při současném zpomalování služeb a stabilizaci jádrových ukazatelů zatím stále existuje slušná šance, že se inflace začne vracet k inflačnímu cíli. Nezbytnou podmínkou je však pokles cen energetických komodit ze současných úrovní. Z pohledu ECB platí následující úměra. Čím déle budou současné vysoké ceny energetických komodit, tím větší pravděpodobnost, že ECB sazby zvýší, aby předešla opakování roku 2022, kdy s utahováním měnové politiky zaspala.

FAQ

Proč inflace v březnu vzrostla?

Kvůli výraznému zdražení energií.

Zrychluje i jádrová inflace?

Ne, jádrová inflace zůstává relativně stabilní.

Co to znamená pro sazby ECB?

Roste pravděpodobnost jejich zvýšení, pokud energie zůstanou drahé.