ECB dnes doručila stabilitu sazeb, ale v září je pravděpodobně zvýší

Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny a pokračuje ve vyčkávací strategii. Riziko zářijového zvýšení sazeb však kvůli dražším energiím a inflačním tlakům roste.

Klíčové body

• ECB ponechala depozitní sazbu na 2,25 %.
• Vyšší ceny energií zvyšují pravděpodobnost zářijového růstu sazeb.
• O dalším kroku rozhodnou nové údaje o inflaci a ekonomice.

Evropská centrální banka (ECB) na červencovém zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Depozitní sazba, jejímž prostřednictvím ECB v současnosti řídí nastavení měnové politiky, tak zůstává na 2,25 %. Červencovou stabilitu sazeb je vhodné chápat jako vyčkávací krok, nikoli jako ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb o 25 bodů se zároveň s ohledem na opětovnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě zvyšuje. Euro ještě před výsledkem rozhodnutí ECB vůči dolaru oslabilo pod hladinu 1,14 EURUSD, což je možné dát do souvislosti s dnešním prudkým zdražením ropy Brent nad 100 dolarů za barel. 

Hlavním důvodem, proč ECB ponechala na dnešním zasedání sazby beze změny, byla vysoká nejistota spojená s vývojem cen energetických komodit. Podle ECB se ceny energií navzdory značné kolísavosti aktuálně pohybují poblíž základního scénáře červnové prognózy, zároveň však zůstávají výrazně nad úrovněmi před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě. Plný dopad energetického šoku do spotřebitelských cen se navíc dosud neprojevuje. Z pohledu ECB tak zůstává i nadále důležitý monitoring případného přenosu vysokých cen energií do cen ostatního zboží, služeb, mezd a inflačních očekávání.

Argumentem proti bezprostřednímu zvýšení sazeb byl také příznivější vývoj aktuální inflace. Meziroční růst harmonizovaných spotřebitelských cen (HICP) v eurozóně v červnu zpomalil z květnových 3,2 % na 2,8 %. Inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku klesla z 2,6 % na 2,4 %, zatímco růst cen služeb zpomalil z 3,5 % na 3,2 %. Cenové tlaky tedy zůstávají nad dvouprocentním cílem, ale červnové údaje zatím nepotvrzují rychlé a plošné prosakování energetického šoku do jádrové inflace. Vyčkávání ECB umožní rozlišit mezi dočasným zdražením energií a trvalejším inflačním procesem, který by vyžadoval další měnověpolitickou reakci.

Určité zlepšení je patrné také na straně hospodářské aktivity, přestože celková dynamika eurozóny zůstává slabá. Podle ECB se ve 2. čtvrtletí částečně zotavila aktivita ve službách a poměrně odolný zůstal také zpracovatelský průmysl, který podporovala tvorba zásob a vyšší výdaje na obranu. Nezaměstnanost v květnu dosahovala 6,2 % a pohybovala se poblíž historických minim. Výhled krátkodobého růstu však zůstává utlumený kvůli vysokým cenám energií a geopolitické nejistotě. ECB se proto nachází mezi dvěma protichůdnými riziky. Na jedné straně by příliš nízké sazby mohly umožnit zakořenění inflace. Na straně druhé příliš rychlé zpřísnění měnové politiky by dále oslabovalo spotřebu, investice a úvěrovou aktivitu.

Z dnešní komunikace zároveň vyplývá, že Rada guvernérů nadále hodnotí rizika pro inflaci jako vychýlená směrem vzhůru. Delší období vysokých cen energií by zvýšilo pravděpodobnost jejich přenosu do cen a mezd. Dodatečná rizika představují narušení dodavatelských řetězců, obchodní napětí a nepříznivé počasí, které může zdražovat potraviny. Proti tomu působí umírněný výhled mezd, růst produktivity a skutečnost, že dlouhodobá inflační očekávání zůstávají poblíž 2 %. Měnová politika se již zároveň promítá do finančních podmínek, když úvěrové standardy bank se ve 2. čtvrtletí zpřísnily a hypoteční sazby vzrostly. Úvěrování podniků však nadále vykazovalo poměrně solidní růst.

Prezidentka ECB Ch. Lagardeová na tiskové konferenci znovu zdůraznila, že ECB bude rozhodovat podle aktuálních údajů a samostatně na každém zasedání. ECB se nepřihlásila k předem stanovené trajektorii sazeb, čímž si ponechala prostor reagovat na další vývoj konfliktu, cen energií a jádrové inflace. Zářijové zasedání bude v tomto ohledu důležité, protože ECB získá další údaje o spotřebitelských cenách a k dispozici bude mít i novou makroekonomickou prognózu. Základním scénářem proto zůstává zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů na 2,50 % v září, bude-li zdražení energií přetrvávat a objeví-li se přesvědčivější známky jeho přenosu do širší inflace.

FAQ

Proč ECB sazby nezměnila?

Kvůli nejistotě kolem cen energií.

Zvýší ECB sazby v září?

Je to nyní nejpravděpodobnější scénář.

Co bude pro ECB rozhodující?

Vývoj inflace a dopady energetického šoku.