Důvěra v evropskou ekonomiku v červnu mírně poklesla

Indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v eurozóně v červnu poklesl na 94,0 z květnových 94,8 bodu a pod dlouhodobým průměrem (100 bodů) se nachází již tři roky. Důvěra v červnu poklesla jak mezi firmami, tak mezi spotřebiteli. Pokles byl způsoben především sníženou důvěrou v průmyslu a maloobchodu. Evropská ekonomika ve 2. čtvrtletí výrazně zpomalí.

Indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v eurozóně v červnu poklesl na 94,0 z květnových 94,8 bodu a pod dlouhodobým průměrem (100 bodů) se nachází již tři roky. Důvěra v červnu poklesla jak mezi firmami, tak mezi spotřebiteli. Indikátor vývoje zaměstnanosti se v červnu nepatrně zvýšil, ale setrvává rovněž pod svým dlouhodobým průměrem.

Pokles indexu ESI byl v červnu způsoben především sníženou důvěrou v průmyslovém sektoru, přičemž maloobchod přispěl k poklesu v menší míře. Důvěra v sektoru služeb a mezi spotřebiteli zůstala celkově stabilní, zatímco důvěra ve stavebnictví pokračovala v růstu.

Z geografického pohledu z velkých evropských zemí nejvýrazněji poklesla důvěra ve Francii (-3,4 bodu) a dále ve Španělsku (-1,4 bodu) a v Německu (-0,8 bodu). Naopak v Polsku se důvěra zvýšila (+1,0 bodu) a v Itálii a v Nizozemsku zůstala víceméně stabilní (v obou případech +0,2).

Hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně v 1. čtvrtletí vzrostl o 0,6 % k/k a o 1,5 % r/r. Ve 2. čtvrtletí však růst HDP výrazně zpomalí, což signalizuje jak index ESI, tak i indexy nákupních manažerů PMI.

Evropské podniky navíc trápí nejistota ohledně budoucího nastavení cel mezi EU a USA. Termín pro uzavření obchodní dohody mezi EU a USA se blíží (9. července) a z kusých informací je zatím zřejmé, že vyjednávání jsou velmi komplikovaná. To, že by bylo výsledkem uvalení cla na dovoz evropského zboží do USA ve výši 50 % je poměrně nepravděpodobné (D. Trump by téměř jistě termín dohody posunul). Výsledně se však může stát, že efektivní celní sazba bude vyšší než předpokládaných zhruba 12 až 13 %.