Důsledky německého zákona Lieferkettengesetz na české dodavatele: Závazky, rizika a nové standardy

Nedávný německý zákon Lieferkettengesetz (LkSG) vytvořil povinnost pro velké korporace dbát na lidská práva a životní prostředí napříč jejich dodavatelským řetězcem. Jak se toto nařízení projevuje na českých dodavatelích a do jaké míry mohou být zasaženi, je otázkou, která aktuálně rezonuje mezi tuzemskými firmami.

Co přinesl nový zákon?

Zákon ukládá odpovědnost korporacím za lidská práva a životní prostředí v celém dodavatelském řetězci. Tato iniciativa, představující významný krok směrem k udržitelnému podnikání, předběhla dokonce i plánovanou směrnici Evropské unie.

Kdo je postižen?

Regulované subjekty, které zahrnují společnosti s alespoň 3 000 zaměstnanci (započítávají se v celé skupině) a mající skutečné či formální sídlo nebo pobočku v Německu, jsou hlavním cílem tohoto nařízení. Od roku 2024 se tato hranice sníží na 1 000 zaměstnanců, což znamená, že se jejich počet zvýší na téměř 5 000.

Jaké hodnoty jsou chráněny?

Zákon stanovuje řadu hodnot, které mají být respektovány, včetně zákazu dětské práce, nucených prací a diskriminace, až po dodržování pravidel pro používání nebezpečných látek a odpadů.

Specifické povinnosti pro ochranu hodnot

Zákon vyžaduje, aby regulované subjekty přijaly konkrétní opatření k minimalizaci či ukončení porušování těchto hodnot. Mezi klíčové povinnosti patří zavedení řízení rizik, stanovení odpovědné osoby, analýza rizik, a dokonce i zavedení oznamovacího systému.

Dozor a následky porušení

Dozor nad dodržováním zákona vykonává Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu. Porušení povinností podle zákona může mít vážné následky v podobě vysokých pokut a dokonce vyloučení z účasti na veřejných zakázkách po dobu až tří let.

Jaké dopady to může mít na české dodavatele?

Pro české dodavatele je klíčové, jakým způsobem na ně regulované subjekty přenášejí své povinnosti. Úřad vydal vodítko, které upřesňuje, jaká očekávání mohou regulované subjekty mít a jaké informace mohou po dodavateli vyžadovat pro analýzu rizik.

Připravovaná směrnice EU a nadcházející výzvy
Zatímco německý zákon LkSG je prvním krokem, připravovaná směrnice EU o udržitelnosti se jeví jako další, přísnější opatření. Tato směrnice by měla ovlivnit širší spektrum korporací a měla by být přísnější v oblasti ochrany životního prostředí.
Německý zákon LkSG a připravovaná směrnice EU signalizují pro dodavatele nový trend zaměřený na sociální odpovědnost a ekologickou udržitelnost. Pro české dodavatele to znamená nové standardy, které mohou ovlivnit jejich podnikání a účast ve veřejných zakázkách.

Jaké jsou tedy potenciální dopady tohoto zákona na české dodavatele?

Jedním z nejpalčivějších aspektů může být zvýšený tlak na dodavatele, kteří obchodují s regulovanými subjekty. Jejich schopnost splňovat nové požadavky a standardy může vyžadovat přepracování procesů a investice do systémů monitoringu a řízení rizik.

Následně, České dodavatele mohou také čekat vyšší administrativní náklady spojené s dodržováním nových pravidel. Od vylepšení dokumentace až po posilování interních kontrolních mechanismů - tyto změny vyžadují jak finanční, tak lidské zdroje, což může představovat výzvu pro menší podniky.

Navíc, nejistota ohledně budoucích nařízení ze strany EU a dalších evropských zemí může vést k obavám o rozšíření podobných požadavků i na další trhy. Tím se zvyšuje tlak na české dodavatele, aby se přizpůsobili novým standardům udržitelnosti a odpovědnosti ve svých obchodních praktikách.

Zkrátka, nové zákony přinášejí pro české dodavatele novou éru, která klade větší důraz na etické a udržitelné obchodování. Zdá se, že schopnost adaptace na tyto nové standardy může hrát klíčovou roli pro zachování konkurenceschopnosti na trhu.