Dochází zlotému dech? Další oslabování polské měny je možné.

Zvyšuje se pravděpodobnost, že polský zlotý bude v nadcházejících čtvrtletích oslabovat. Navzdory tomu, že hospodářský růst zůstane v Polsku vyšší a polská ekonomika je na rozdíl od dalších zemí středoevropského regionu lépe diverzifikovaná.

V Polsku se tuto neděli konalo druhé kolo prezidentských voleb, ze kterého vzešel vítězně konzervativní kandidát K. Nawrocki, ačkoliv favoritem voleb byl liberál R. Trzaskowski. Polský zlotý v reakci na výsledky voleb nejprve v pondělí ráno skokově oslabil, ale následně část ztrát umazal. Nutno podotknout, že pohyby zlotého nebyly nijak extrémní a nepřesáhly 1 %.

Zlotý přitom bývá na polskou politiku velmi citlivý. To se ukázalo například v říjnu 2023, kdy po výsledku parlamentních voleb zlotý vůči euru okamžitě výrazně posílil a následně si připisoval další zisky i v průběhu dalších měsíců. Vysvětlení bylo takové, že zahraniční investoři uvítali změnu vlády, když místo konzervativní strany PiS (Právo a spravedlnost) vyhrála proevropská koalice vedená D. Tuskem. Tím se zároveň výrazně zlepšil vztah polské vlády s Evropskou komisí. Polská centrální banka (NBP) navíc hned po volbách zastavila snižování úrokových sazeb, což zlotému rovněž pomohlo díky vyšším úrokovým sazbám.

Pokud se vrátíme zpět do současnosti, vítězství Nawrockého finanční trhy vnímají spíše negativně. Důvodem je to, že mnoho klíčových reforem, včetně těch týkajících se soudnictví, může být novým prezidentem zablokováno. To zvyšuje riziko rozdrobení vládní koalice a zpomalení rozpočtové konsolidace. Představa, že by se současná koalice v Polsku rozpadla nebo že by Evropská komise pozastavila čerpání evropských fondů, se ale podle mě příliš pravděpodobná nejeví. To, že zlotý v reakci na výsledky letošních voleb zatím výrazněji neoslabil, lze přičíst tomu, že prezidentské volby nejsou z politicko-hospodářského hlediska tak zásadní jako volby parlamentní.

Přesto se však podle mě zvyšuje pravděpodobnost toho, že zlotý bude v nadcházejících čtvrtletích spíše oslabovat. Navzdory tomu, že hospodářský růst bude v Polsku vyšší a polská ekonomika je na rozdíl od dalších zemí středoevropského regionu lépe diverzifikovaná (nižší expozice na export automobilů). Oslabování zlotého může probíhat především na měnovém páru s českou korunou.

Důležitým faktorem, proč zlotý v posledním zhruba roce a půl posiloval, byla měnová politika polské centrální banky (NBP). Zatímco centrální banky v regionu (Česká národní banka – ČNB a Maďarská národní banka – MNB) nebo Evropská centrální banka (ECB) loni snižovaly úrokové sazby, polská NBP je držela na relativně vysokých hodnotách, což vedlo k rozšiřování úrokového diferenciálu ve prospěch zlotého. To se však nyní mění, když NBP v květnu snížila sazby o 50 bodů (hlavní úroková sazba je nyní 5,25 %) a další snížení o přibližně 100 bodů je pravděpodobné ve druhé polovině roku.

Dalším argumentem pro oslabení zlotého je vývoj platební bilance. Polský běžný účet platební bilance se v letošním 1. čtvrtletí dostal do schodku, což kontrastuje s přebytkem v ČR. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu, že se situace na běžném účtu v ČR může v průběhu roku zhoršit v návaznosti na cla. Příliv přímých zahraničních investic do Polska v poslední době rovněž slábne. A v neposlední řadě může být pro Polsko přítěží i hluboký schodek vládního rozpočtu, který loni činil 6,6 % HDP a letos podle prognózy Evropské komise bude činit 6,4 % HDP.

Pokud budou výše zmíněné předpoklady správné a koruna bude vůči zlotému v dalších čtvrtletích posilovat, Polsko opět získá více na atraktivitě z pohledu nákupů i cestovního ruchu. Ne že by se z ČR do Polska nyní už nejezdilo za nákupy, ale většina položek od pohonných hmot až po potraviny je nyní cenově podobná. To je rozdíl oproti začátku roku 2023, kdy se jeden zlotý kupoval za pět korun. Více k aktuálnímu kurzu zlotého zde.