Co očekávat od J. Powella v Jackson Hole?

J. Powell naposledy v Jackson Hole v roli šéfa americké centrální banky (Fed). Zhoršení situace na americkém pracovním trhu nebádá k tomu, aby Fed v září obnovil snižování úrokových sazeb. Inflace však zůstává poměrně vysoko a výhled je nejistý.

Pozornost finančních trhů se každoročně v závěru srpna upíná do amerického Jackson Hole, kde vystupují centrální bankéři a špičkoví ekonomičtí odborníci. Název letošního sympozia zní „Trh práce v přechodu: demografie, produktivita a makroekonomická politika“ a uskuteční se v termínu 21.–23. srpna. Letos to bude zároveň naposledy, co v roli šéfa americké centrální banky (Fed) vystoupí J. Powell.

V posledních letech Powell využil každoroční projev v Jackson Hole k signalizaci zásadních změn měnové politiky Fedu. V roce 2020 například představil nový rámec měnové politiky s průměrným inflačním cílováním. V roce 2022 pronesl jestřábí projev o nutné „bolesti“ při krocení inflace, když v červenci 2022 meziroční růst CPI inflace činil 8,5 %. Loni potvrdil, že je Fed připraven začít snižovat úrokové sazby a následně na zářijovém zasedání Fedu byla hlavní úroková sazba skutečně snížena o 50 bazických bodů.

Letos by mohl Powell summit využít k naznačení toho, zda je Fed v září připraven obnovit snižování úrokových sazeb. Od loňského prosince totiž Fed drží hlavní sazbu (FFR – Federal Funds Rate) beze změny v rozmezí 4,25 – 4,50 %. Po celou první polovinu letošního roku Fed stabilitu sazeb obhajoval solidní situací na pracovním trhu a obavami z možného zvýšení inflace v návaznosti na zavedení cel. Respektive si Fed chtěl počkat na výslednou podobu cel. Úrokové sazby beze změny Fed ponechal i v červenci, kde však již bylo evidentní, že mezi centrálními bankéři panuje ohledně měnové politiky rozpor. Poprvé od 1993 hlasovali dva centrální bankéři v „bankovní radě“ (FOMC) jinak, než šéf Fedu.

Na začátku srpna však byla zveřejněna revize tvorby pracovních míst mimo zemědělský sektor (NFP), která ukázala, že situace na americkém pracovním trhu není zdaleka tak skvělá, jak se myslelo. Stále více amerických centrálních bankéřů nyní vyjadřuje obavy, že nedávné zpomalení na trhu práce by se mohlo proměnit v rozsáhlejší vlnu nezaměstnanosti. Finanční trhy aktuálně počítají s více jak 80 % pravděpodobností, že Fed v září sazby sníží.

Pokud by byl vývoj úrokových sazeb v USA odvislý jen od tamního pracovního trhu, tak by asi nebylo co řešit. Fed má však dvojí mandát a vedle nezaměstnanosti cíluje i inflaci. A právě s inflací je to nyní poměrně komplikované. V červenci inflace CPI vzrostla „jen“ o 0,2 % m/m a o 2,7 % r/r, ale v jádrové složce o 0,3 % m/m a o 3,1 % r/r. Plošné dopady cel zatím v inflaci příliš vidět nejsou, což však neznamená, že se nezačnou objevovat s odstupem v dalších měsících. Výrazně zvýšená navíc zůstává inflace ve službách.

Před zářijovým zasedáním Fedu (16–17/9) čeká americké centrální bankéře ještě další várka klíčových dat (srpnová nezaměstnanost a inflace). Velmi dobře se tak může stát, že J. Powell na letošním Jackson Hole žádný jasnější signál ohledně září nedá a pomůže si tím, že rozhodnutí bude odvislé od příchozích statistik.