ČNB v úvodu roku zatím drží sazby stabilní

ČNB v únoru úrokové sazby nesnížila. Hlavní sazba tak setrvává na 3,50 %. Guvernér A. Michl však přiznal, že se v bankovní radě o možném snížení sazeb diskutovalo.

Zasedání bankovní rady ČNB (únor 2026)

První letošní měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) přineslo podle předpokladů stabilitu úrokových sazeb. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, tak zůstává na 3,50 %.

Toto kvitovala i koruna, která vůči euru posílila již ráno v návaznosti na lednovou inflaci a následně dostala další podporu i od ČNB. Obchodování koruny vůči euru se přesunulo pod hladinu 24,30 EURCZK. Prognóza k měnovému páru EURCZK ZDE.

Na první pohled v únoru oproti prosincovému zasedání ČNB k žádnému posunu v myšlení bankovní rady nedošlo. Bankovní rada v únoru totiž opět vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Při detailnějším pohledu však mírný posun směrem k možnému budoucímu snížení sazeb vidět je. Za prvé se rozšířil počet protiinflačních rizik o případnou globální korekci cen aktiv. Za druhé na tiskové konferenci guvernér A. Michl přiznal, že se v bankovní radě diskutovalo o snížení sazeb. Konkrétně Michl uvedl, že argumentem pro snížení sazeb by byl pokles jádrové inflace.

Zároveň si však dovedu představit, že ČNB nakonec sníží úrokové sazby i v případě, že celková inflace zamíří na delší dobu těsně nad 1 %. V takovém případě by se totiž reálná úroková sazba (dvoutýdenní repo mínus inflace) dostala nad 2 %, a to by se již nemuselo některým centrálním bankéřům líbit.

Centrální bankéři měli na dnešním zasedání k dispozici novou makroekonomickou prognózu a ráno byl také zveřejněn předběžný odhad lednové spotřebitelské inflace. Na první pohled by se mohlo zdát, že meziroční zvolnění inflace na 1,6 % je pro ČNB jasným argumentem pro snížení sazeb. Tak jednoduché to však se vztahem inflace sazby rozhodně není.

Za lednovým zpomalením inflace totiž stály primárně levnější energie, obchodovatelné zboží a podprůměrně rostly také ceny potravin a nealka. To znamená ty části spotřebního koše, na které nemá měnová politika žádný nebo jen malý vliv. Naopak výrazně zvýšená inflace přetrvává ve službách, kde meziroční růst činí 4,7 %. A to je hodně daleko od horní hranice tolerančního pásma a od 2 % inflačního cíle ČNB ještě dál. Inflace ve službách má navíc daleko větší setrvačnost než zbytek spotřebního koše. Vzhledem k tomu, že letos reálně mzdy opět solidně porostou a fiskální politika je expanzivní, tak je téměř jisté, že tu s námi vyšší inflace ve službách bude po celý letošní rok. A to je také důvod, proč chtějí být centrální bankéři maximálně opatrní a do snižování sazeb se zatím nepouští.

V nové makroekonomické prognóze ČNB pro letošní rok počítá s výrazně nižší inflací (1,6 %) ve srovnání listopadovou prognózou (2,2 %). ČNB zároveň pro letošní rok počítá s výrazně rychlejším růstem HDP (2,9 % oproti 2,4 % v listopadu). V případě sazeb 3M Pribor je změna minimální (3,6 % oproti 3,5 % v listopadu). V neposlední řadě model ČNB počítá s o něco silnějším kurzem koruny (24,4 EURCZK oproti 24,6 EURCZK v listopadu).