ČNB snižuje sazby, ale další uvolňování měnové politiky může být problematické

Odhadovat další kroky bankovní rady je nyní obtížné. Vycházím z předpokladu, že v návaznosti na negativní dopady amerických cel začne postupně docházet k ochlazování české ekonomiky, a to především přes exportně laděný výrobní sektor. Paralelně bude zvolňovat i inflace, ačkoliv více přes ceny zboží než přes služby. Bankovní rada si tak podle mě bude moci dovolit ve druhé polovině roku ještě dále zjemnit měnovou politiku a dostat se s hlavní úrokovou sazbou až na 3 %. Nabízejí se především zasedání s prognózou, tj. srpen a listopad.

Zasedání bankovní rady ČNB (květen 2025)

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na květnovém zasedání po březnové odmlce snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, 2týdenní repo, tak nově od 9. května bude činit 3,50 %. Bankovní rada loni na podzim uvolňování měnové politiky zpomalila a od listopadu snižuje sazby čtvrtletně o 25 bazických bodů na zasedáních s novou makroekonomickou prognózou. To je nyní i případ aktuálního snížení sazeb. V souhrnu za poslední rok a půl ČNB snížila sazby o 350 bodů, když od poloviny roku 2022 až téměř do konce roku 2023 držela hlavní úrokovou sazbu beze změny na 7 %.

Pro rozhodnutí o snížení sazeb hlasovalo šest členů sedmičlenné bankovní rady. Jeden hlas pro stabilitu sazeb. Před zasedáním přitom přeci jen panovala určitá nejistota, jak se centrální bankéři rozhodnou. Spotřebitelská inflace sice v dubnu výrazně zpomalila a v meziročním srovnání zamířila na 1,8 %, ale struktura inflace až tak příznivá nebyla, když ceny služeb v dubnu zrychlily na meziročních 4,7 %. I nadále tak platí, že přetrvávají vyšší inflační tlaky ve službách, což je dlouhodobě hlavní argument členů bankovní rady, proč je důležité se snižováním úrokových sazeb postupovat maximálně obezřetně. Domácí ekonomika na začátku letošního navíc podle předběžného odhadu vzrostla poměrně solidně (+0,5 % k/k a +2,0 % r/r) a ani v aktuálních statistikách zatím nejsou vidět známky toho, že by měla tuzemská ekonomika začít výrazněji brzdit.

Tisková konference s guvernérem A. Michlem se nesla v obvyklém duchu. A. Michl se tradičně snažil snížení sazeb kompenzovat jestřábí rétorikou, tj. výroky, že ČNB chce držet úrokové sazby na dostatečně restriktivní úrovni, než bude inflace plně pod kontrolou v blízkosti 2 %. Ohledně toho, jak bude ČNB dále postupovat se sazbami, nic zásadního nezaznělo. Rozhodování bankovní rady bude i nadále odvislé od příchozích dat, kurzu koruny či fiskální politiky.

Nová makroekonomická prognóza ČNB možná trochu překvapivě výraznější změny pro letošní rok nepřinesla. Růst HDP pro letošek ČNB ponechala beze změny na 2 %. Spotřebitelská inflace pro letošek nově mírně vyšší na 2,5 % (v únoru 2,4 %) a měnověpolitická inflace na 2,3 (v únoru 2,2 %). Úrokové sazby 3M PRIBOR letos mírně nižší s 3,2 % (v únoru 3,3 %). Koruna vůči euru průměrně letos beze změny na 25,2 CZK/EUR.

Odhadovat další kroky bankovní rady je nyní obtížné. Úroveň 3,50 % pro hlavní úrokovou sazbu část centrálních bankéřů zmiňovala jako novou neutrální hladinu. Je tedy pravděpodobné, že pokud se nestane nic mimořádného (rychlé zpomalení inflace ve službách, prudké zpomalení hospodářského růstu), tak bude další pokles sazeb ještě složitější než v posledním půl roce. Přesto se však domnívám, že si bankovní rada květnovým snížením sazeb dveře k dalšímu uvolňování měnové politiky zcela nezavřela. Vycházím z předpokladu, že v návaznosti na negativní dopady amerických cel začne postupně docházet k ochlazování české ekonomiky, a to především přes exportně laděný výrobní sektor. Paralelně bude zvolňovat i inflace, ačkoliv více přes ceny zboží než přes služby. Bankovní rada si tak podle mě bude moci dovolit ve druhé polovině roku ještě dále zjemnit měnovou politiku a dostat se s hlavní úrokovou sazbou až na 3 %. Nabízejí se především zasedání s prognózou, tj. srpen a listopad.