ČNB sazby nemění, inflační výhled se zhoršuje

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou na 3,50 %. Rostoucí ceny ropy, slabší globální ekonomika a riziko vyšší inflace mohou znamenat delší období stability sazeb, případně i návrat k přísnější měnové politice.

Zasedání bankovní rady ČNB (březen 2026)

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním zasedání nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou (dvoutýdenní repo) na úrovni 3,50 %. Naposledy ČNB snižovala sazby loni v květnu a od té doby je drží stabilní.

Narativ, který dominoval ekonomické debatě v posledních měsících, začíná po vypuknutí války na Blízkém východě dostávat stále větší trhliny. Na začátku roku se pozornost soustředila především na několik relativně komfortních otázek. V případě inflace šlo o to, jak hluboko pod 2 % se letos dostane celková inflace a zda začne konečně zpomalovat stále zvýšená dynamika jádrové inflace, zejména ve službách. V kontextu hospodářského růstu se řešilo, jak silné bude letošní oživení české ekonomiky a zda se konečně dostaví udržitelnější zlepšení aktivity v průmyslu. Pokud jde o měnovou politiku ČNB, hlavní debata se vedla především o načasování dalšího jemného snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Necelé tři týdny od začátku konfliktu na Blízkém východě se však stále více ukazuje, že alespoň část těchto předpokladů může vzít rychle za své. Prudký růst cen ropy se již začíná promítat do výrazně vyšších cen pohonných hmot. Debata se tak rychle posouvá: místo otázky, jak hluboko letos inflace klesne pod 2 %, se začíná řešit, zda se pod tuto hranici vůbec dostane. Nelze přitom vyloučit ani scénář, ve kterém se inflace bude pohybovat blíže k 3 %, tedy u horní hranice tolerančního pásma ČNB.

Posun ve vnějším prostředí je patrný i v mezinárodním kontextu. Evropská centrální banka (ECB) dnes ve své nové makroekonomické prognóze zvýšila odhad letošní inflace na 2,6 % z původních 1,9 %. Současně se postupně rozplývá i představa, že by česká ekonomika letos mohla růst tempem blízko 3 %. Slabší globální prostředí a vyšší ceny energií budou pravděpodobně brzdit hospodářskou aktivitu.

V důsledku těchto faktorů se mění i výhled na měnovou politiku ČNB. V prostředí rostoucích tržních úrokových sazeb a méně příznivého inflačního výhledu se nyní jeví jako stále pravděpodobnější scénář, že ČNB letos ke snižování sazeb nepřistoupí. Místo jemného doladění měnové politiky tak může být ve hře delší stabilita sazeb, případně i jejich zvýšení v závislosti od toho jak, dlouho se budou držet vysoké ceny energetických komodit.

Domnívám se, že v případě stagflačního vývoje české ekonomiky by ČNB mohla znovu využít devizové intervence na podporu koruny. Centrální banka má s tímto nástrojem nedávné zkušenosti z roku 2022, kdy jej aktivně používala během energetické krize. Zároveň jí k tomu poskytuje dostatečný prostor i velikost devizových rezerv. Ty podle posledních dostupných dat dosahovaly letos v únoru více než 153 miliard eur.