ČNB drží úrokové sazby stabilní

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na červnovém zasedání v souladu s tržním konsenzem ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak setrvává na úrovni 3,50 %. Pohled na vývoj tuzemské ekonomiky rozhodnutí centrálních bankéřů ospravedlňuje. Ve 3. čtvrtletí je nejpravděpodobnější scénář stability sazeb.

Zasedání bankovní rady ČNB (červen 2025)

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na červnovém zasedání v souladu s tržním konsenzem ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak setrvává na úrovni 3,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné, tj. pro stabilitu hlasovalo všech sedm členů rady. 

Pohled na vývoj tuzemské ekonomiky rozhodnutí centrálních bankéřů ospravedlňuje. Hrubý domácí produkt rostl na začátku letošního roku rychleji a došlo k mírnému oživení zpracovatelského průmyslu. Pokud jde o tvrdá data z 2. čtvrtletí, tak zatím byly zveřejněny vesměs jen dubnové statistiky (průmysl, stavebnictví, maloobchod), které zatím žádné citelnější zpomalení ekonomiky nenaznačují. V květnu naopak došlo k překvapivě silnějšímu růstu spotřebitelské inflace, a to v jádrové složce (2,8 % r/r).

Celkově zůstává spotřebitelská inflace i nadále zvýšená nad 2 % inflačním cílem ČNB, když výrazně vyšší zůstává především inflace ve službách (v červnu 4,9 % r/r). Zrychluje rovněž tzv. imputované nájemné, které odráží rostoucí ceny nemovitostí. ČNB přitom služby, nemovitosti a potraviny zmiňuje jako tzv. proinflační rizika. Podle ČNB se navíc proinflační rizika momentálně zvýšila.

Bankovní rada ČNB zahájila cyklus snižování úrokových sazeb v prosinci 2023 a následně snižovala sazby nepřetržitě na každém po sobě jdoucím zasedání až do listopadu 2024. Od té doby snížila frekvenci snižování sazeb na 25 bodů na čtvrtletí, a to vždy na zasedáních s novou makroekonomickou prognózou.

Co očekávat ve druhé polovině letošního roku? Nejpravděpodobněji se nyní jeví buď jedno snížení sazeb o 25 bodů, a to spíše až ve 4. čtvrtletí nebo dokonce žádné snížení sazeb, tj. jejich stabilita. Někteří centrální bankéři, např. J. Kubíček, přitom uvádějí, že současné nastavení sazeb již dosáhlo neutrální úrovně. Prostor pro další uvolňování měnové politiky je tak nyní již velmi omezené.

Co by se muselo stát, aby ČNB snížila ve druhé polovině letošního roku sazby výrazněji? Tj. v souhrnu o 50 bodů a více? Především by muselo dojít k výraznějšímu zpomalení české ekonomiky např. v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Zároveň by musela začít rychle zpomalovat inflační dynamika, a to zejména v jádrové složce. A v neposlední řadě by muselo dojít i k rychlejšímu zpomalení mzdového růstu v kombinaci s citelnějším ochlazením pracovního trhu.

Suma sumárum snížení hlavní sazby do konce roku na 3 % tak nelze zcela vyloučit, ale scénář stability, či jen jejich kosmetického snížení, je v tuto chvíli přeci jen o dost pravděpodobnější.