Cla opět v akci

Nejistota ohledně nastavení americké celní politiky pokračuje i v letošním roce. Aktuálně dopadá především na EU a to kvůli Grónsku. Lze očekávat, že minimálně do konce ledna pojede diplomacie na plné obrátky.

Americký prezident D. Trump o víkendu oznámil, že uvalí dodatečná cla na dovoz z některých evropských zemí, pokud ty neustoupí v otázce amerických požadavků na Grónsko. Opatření má mířit na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko a Velkou Británii (tedy osm evropských zemí, z nichž šest je v EU). Cla mají začít na úrovni 10 % od 1. února 2026 a v případě nedohody se mají zvýšit na 25 % od 1. června 2026. Evropská komise i Evropská rada deklarovaly solidaritu s Dánskem a Grónskem a varovaly před rizikem nebezpečné spirály v transatlantických vztazích.

Jak vážně lze aktuální informaci o clech brát?

Rok 2025 ukázal, že Trumpova celní politika je vysoce proměnlivá. Cla byla opakovaně oznamována, upravována a navazována na průběžná vyjednávání, což zvyšovalo nejistotu firem i investorů. Když loňský rok zrekapituluji, tak výsledkem byl výrazný nárůst průměrné celní zátěže. Průměrná efektivní celní sazba na dovoz do USA se podle The Budget Lab At Yale v r. 2025 zvýšila z 2,4 % na 16,8 %. Celní nejistota se však přelévá i do roku 2026, kdy se navíc znovu otevírá prostor pro celní eskalaci. Aktuálně především vůči Evropě.

Nejistota pro rok 2026 je zároveň extrémně vysoká nejen kvůli politické povaze sporu (Grónsko), ale i kvůli tomu, že konkrétní provedení opatření bývá často nejasné a mění se v čase. Klíčová je také právní rovina. Nejvyšší soud USA přezkoumává spory o to, zda prezident může cla tohoto typu opírat o International Emergency Economic Powers Act (IEEPA). Pokud soud pravomoc zúží, mohou být dotčená cla zrušena a Bílý dům by musel hledat jiný právní základ.

Zvýšení cel by samozřejmě mělo negativní ekonomické dopady

Pokud by nové 25 % clo skutečně vstoupilo v platnost a trvalo déle, tak by to pro ekonomiku EU znamenalo negativní šok do exportů, investic i důvěry. A to v době, kdy řada odvětví (zejména průmysl) stále řeší slabší globální poptávku. Modelově lze pracovat s tím, že by dodatečná 25% cla mohla ubrat zhruba 0,2 až 0,4 p. b. z růstu evropského HDP, přičemž reálný dopad může být výrazně vyšší přes kanál nejistoty a odložených investic.

Pro ČR je přímá expozice zahraničního obchodu na USA omezenější. V návaznosti na americká cla v posledních měsících navíc zřetelně klesá český vývoz do USA. Zatímco v první polovině roku 2025 činil podíl vývozu do USA na celkovém vývozu zhruba 3 %, tak v září a v srpnu tento podíl činil již jen 2,6 % a v listopadu poklesl dokonce na 2,3 %. Výraznější je však nepřímý dopad cel přes Německo a evropské dodavatelské řetězce (automotive, strojírenství, elektro), kde může pokles americké poptávky tlumit tuzemskou výrobu i zaměstnanost.

Risk-off nálada na finančních trzích koruně obvykle nesvědčí

Psáno dnes krátce po 9 hodině ranní (19. ledna 2026). Na finančních trzích se podobné hrozby jako je zvýšení cel typicky propisují do nárůstu rizikové averze a zhoršení sentimentu. To je ostatně dobře vidět i dnes ráno. Na silnějších hodnotách se pohybuje švýcarský frank (a safe haven currency). Naopak středoevropské měny včetně koruny vůči euru mírně ztrácejí. Více ke kurzu CZK včetně prognózy ZDE. Akciové trhy v Evropě i v USA jsou pod prodejním tlakem (na futures), když více zatím ztrácejí trhy v Evropě. V USA je dnes přitom státní svátek (Martin Luther King Jr. Day) a finanční trhy v USA jsou zavřené. Pod prodejním tlakem jsou rovněž americké vládní dluhopisy. Nepřekvapivě naopak ze současné situace těží zlato.

Do konce ledna pojede diplomacie na plné obrátky

Zároveň však podle mě nemá zatím smysl dělat ze současného vývoje ukvapeně negativní závěry směrem do dalších měsíců letošního roku. Rok 2025 ukázal, že vývoj ohledně cel je velmi proměnlivý a obraty amerického prezidenta D. Trumpa ještě více. Pokud by však USA na EU skutečně dlouhodobě uvalily plnou výši cel a EU reagovala např. aktivací nástroje proti ekonomickému nátlaku ACI (Anti-Coercion Instrument), tak by byly hospodářské škody velmi citelné, a to i pro ČR, jako malou otevřenou ekonomiku. V takovém případě by mohla koruna na další posilování zapomenout a pravděpodobně by začala oslabovat zpět k hladině 25 EURCZK. Evropa navíc potřebuje USA z hlediska podpory Ukrajiny. Proto lze očekávat, že politika a diplomacie pojedou minimálně do konce ledna na plné obrátky.