Čínský spotřebitel šetří. A problém už dávno není jen v inflaci.

Čínská ekonomika naráží na problém, který nelze jednoduše vyřešit levnějšími penězi. Domácnosti málo utrácejí, firmy ztrácejí prostor ke zvyšování cen a slabší marže omezují jejich ochotu investovat. Do této smyčky navíc vstupuje zhoršující se trh práce – zejména alarmující situace mladých Číňanů.

• Maloobchodní tržby v srpnu vzrostly jen o 0,4 % meziročně, za leden až srpen o 1,1 %.  
  
• Inflace činila pouze 0,8 % y/y, jádrová inflace 1,0 %.  
  
• Nezaměstnanost vzrostla na 5,3 %, u mladých ve věku 16–24 let bez studentů až na 18,9 %.  
  
• Soukromé investice za leden až srpen propadly o 10,1 % a investice do nemovitostí dokonce o 19,9 %.  
  

Číňané neutrácejí a firmy nemají kam zvedat ceny

Srpnový růst maloobchodních tržeb o pouhých 0,4 % y/y je možná důležitější zprávou než samotná inflace. Spotřeba zboží vzrostla jen o 0,3 % a tržby velkých maloobchodníků dokonce klesly o 3,7 %. Bez automobilů vypadá situace lépe, tržby rostly o 2,5 %, což zároveň ukazuje, jak výrazně celková čísla stahuje slabá poptávka po autech. Nízká inflace je proto do značné míry symptomem slabé cenové síly firem. CPI sice v srpnu zrychlil na 0,8 %, část růstu však souvisela s dražšími pohonnými hmotami a dalšími vnějšími faktory. Ceny bydlení meziročně klesly o 0,3 % a potraviny o 1,4 %.

Pro firmy je to nepříjemná kombinace. Pokud zákazník odmítá vyšší cenu, rostoucí vstupní náklady nelze jednoduše přenést do konečných cen. Tlak pak míří do marží. A podnik s klesající marží méně investuje, méně nabírá a více šetří. Čína tak může být v začarovaném kruhu: slabá spotřeba → nízká cenová síla → slabší ziskovost → méně investic a pracovních míst → ještě opatrnější spotřebitel. Čísla investic této interpretaci dávají značnou váhu. Fixní investice letos do srpna klesly o 7,2 %, soukromé dokonce o 10,1 %. Realitní investice se propadly téměř o pětinu.

Mladí bez práce jsou problémem dneška i zítřka

Druhým článkem řetězce je zaměstnanost. Celková městská nezaměstnanost v srpnu vzrostla na 5,3 %. Čínský statistický úřad část nárůstu vysvětluje sezónním příchodem absolventů na pracovní trh. Jenže čísla mladých jsou podstatně horší. Nezaměstnanost Číňanů ve věku 16–24 let po vyloučení studentů vzrostla ze 17,9 % v červenci na 18,9 % v srpnu. U skupiny 25–29 let stoupla ze 7,2 % na 7,5 %, zatímco u lidí ve věku 30–59 let činila pouze 3,9 %.

Právě zde vzniká dlouhodobé riziko. Mladý člověk bez stabilního zaměstnání odkládá koupi bytu, založení rodiny i větší spotřebu. Nízká spotřeba tedy není pouze aktuálním cyklickým problémem. Pokud nejistota na pracovním trhu přetrvá, může měnit spotřební chování celé generace.

Čínská slabost se může vyvážet do Evropy

Pro Evropu má tento vývoj dvě tváře. Slabá čínská poptávka znamená horší prostředí pro evropské exportéry. Současně mohou čínští výrobci přebytečnou produkci ještě intenzivněji nabízet v zahraničí. Čínský export za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl o 14,6 %. To může zesílit cenovou konkurenci na evropském trhu a působit protiinflačně, zároveň však tlačit na marže evropských výrobců. Pro ČR je tento kanál důležitý především přes Německo, automobilový průmysl a evropské průmyslové řetězce. Levnější čínské zboží je příjemnou zprávou pro spotřebitele, podstatně méně příjemnou pro firmy, které mu musí konkurovat.Čína tak dnes světu nemusí exportovat pouze zboží. Stále více může exportovat také svůj nedostatek domácí poptávky a cenový tlak.

FAQ

Proč je čínská inflace tak nízká?

Jedním z hlavních faktorů je slabá domácí poptávka, která omezuje schopnost firem zdražovat.

Je 0,8% inflace pro Čínu problém?

Sama o sobě nikoli. Riziková je její kombinace se slabou spotřebou, investicemi a pracovním trhem.

Jak vysoká je nezaměstnanost mladých?

V srpnu dosáhla u 16–24letých bez studentů 18,9 %.

Proč slabá spotřeba omezuje investice?

Slabší cenová síla tlačí na očekávanou návratnost a marže, což může firmy vést k odkládání investic a náboru.

Co to znamená pro ČR?

Především tlak na evropský průmysl, silnější čínskou cenovou konkurenci a nepřímo slabší zahraniční poptávku po české průmyslové produkci.