Audit DORA: Klíč k digitální odolnosti

Riziko kybernetických útoků je na historickém maximu a finanční instituce se stávají častým cílem stále sofistikovanějších hackerů. Malé a střední podniky (SME) ve finančním sektoru jsou ohroženy dvojnásobně, neboť nemají dostatečný rozpočet na rozsáhlé bezpečnostní týmy, ale musejí splnit stejné regulatorní požadavky jako velké banky. Nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) přináší jasná pravidla pro digitální odolnost finančního sektoru.

Audit DORA není pouze formální kontrola, ale klíčová součást ochrany podniku před digitálními hrozbami. Správně provedený audit dokáže odhalit slabá místa a předejít finančním i reputačním ztrátám. Co to znamená v praxi a jaké kroky podniknout, aby byl podnik plně v souladu s DORA a minimalizoval rizika kybernetických útoků?

Audit souladu s DORA se soustředí na několik klíčových oblastí ovlivňujících digitální bezpečnost podniku. Řízení ICT rizik zahrnuje identifikaci a řízení rizik spojených s ICT, obranné strategie proti kybernetickým hrozbám a jejich pravidelnou revizi. Řízení vztahů s poskytovateli ICT se zaměřuje na smluvní ošetření IT dodavatelů, kontrolu jejich činností a podmínky SLA. Incident management zahrnuje efektivní systém pro řízení a hlášení ICT incidentů, včetně splnění požadavku na hlášení do 24 hodin a opatření pro minimalizaci dopadů incidentů. Testování odolnosti systémů zahrnuje pravidelné testy kybernetické odolnosti, simulace útoků a zátěžové testy, vyhodnocování výsledků a implementaci zjištěných poznatků.

Audit mohou provádět interní nebo externí auditoři. Interní auditoři znají specifika firmy, ale mohou postrádat specializované znalosti. Externí auditoři nabízejí nezávislý pohled, hlubší odborné znalosti a zkušenosti z jiných organizací. Pro SME se doporučuje kombinace obou přístupů, kde interní auditoři provádějí průběžné kontroly a externí auditoři zajistí objektivní posouzení a návrhy na zlepšení.

Frekvence auditů závisí na velikosti a rizikovém profilu podniku. Standardem je audit jednou ročně, ale v některých případech je nutný mimořádný audit, například po velkých změnách v IT infrastruktuře, vážném kybernetickém incidentu, zavedení nových regulatorních požadavků, nebo při akvizici či fúzi podniku.

Audit DORA je rozdělen do tří hlavních fází: Design kontrol zahrnuje hodnocení správnosti bezpečnostních mechanismů, pravidel a postupů. Implementace kontrol se zaměřuje na ověření dodržování pravidel v praxi a školení zaměstnanců na kybernetickou bezpečnost. Efektivita kontrol testuje, zda systémy fungují a dokážou odolat kybernetickým hrozbám, včetně stresových testů a simulací útoků.

SME by se měly před auditem zaměřit na několik klíčových bodů: Aktualizovat strategie řízení rizik, zajistit, že ICT strategie reflektuje aktuální hrozby a obsahuje plán pro řešení incidentů. Zkontrolovat smlouvy s dodavateli ICT, aby odpovědnosti a subdodávky splňovaly požadavky DORA. Provést interní testy odolnosti, například simulace kybernetických útoků a prověrky zaměstnanecké připravenosti na krizové situace. Zajistit podporu vedení, což je klíčový faktor pro úspěšnou implementaci změn. Vytvořit plán kontinuity provozu, aby podnik fungoval i v případě rozsáhlého kybernetického útoku.

Bez auditu DORA se SME vystavují regulatorním sankcím a zvýšenému riziku kybernetických útoků. Správně provedený audit posiluje bezpečnost, zvyšuje důvěru klientů a pomáhá předcházet vážným finančním dopadům. SME by měly audit provádět pravidelně, spolupracovat s odborníky a zajistit, že jejich digitální odolnost odpovídá novým hrozbám. Zavedení pravidel DORA je nejen regulatorní povinností, ale i krokem ke zvýšení konkurenceschopnosti a ochrany podniku před rostoucími kybernetickými hrozbami.