Americký Fed si dal v úvodu letošního roku se snižováním sazeb pauzu

Americká centrální banka (Fed) na lednovém zasedání ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny. Mírně lepší hodnocení pracovního trhu znamená, že Fed v březnu sazby spíše nesníží.

Americká centrální banka (Fed) ponechala na lednovém zasedání (28/1) hlavní úrokovou sazbu (FFR) beze změny v cílovém pásmu 3,50 – 3,75 %. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné, když S. Miran a Ch. Waller hlasovali pro snížení hlavní sazby o 25 bodů. Ostatní centrální bankéři hlasovali pro stabilitu sazeb. V zápisu k zasedání Fed zopakoval, že ekonomická aktivita roste solidním tempem, inflace zůstává mírně zvýšená a trh práce zůstává slabší s nízkými přírůstky pracovních míst. Nezaměstnanost však podle Fedu nově vykazuje známky stabilizace.

Fed přeřadil na neutrálnější hodnocení situace na pracovním trhu

V řadě klíčových bodů si Fed udržuje kontinuitu. Nadále zdůrazňuje tzv. data-dependent přístup (závislost rozhodování na příchozích datech), zvýšenou nejistotu a připravenost reagovat, pokud dojde k materializaci rizik. Zároveň však v jeho hodnocení došlo k mírným změnám. Hodnocení se posunulo směrem k solidnímu hospodářskému růstu a rétorika k trhu práce je vyrovnanější. Z prohlášení zároveň zmizela dřívější explicitní formulace, že se zvyšují rizika pro růst zaměstnanosti, kterou Fed používal jako argument pro uvolňování měnové politiky. Místo toho Fed nyní použil neutrálnější větu o pozornosti k oboustranným rizikům. Celkově to působí jako signál, že Fed nechce uspěchat další snížení úrokových sazeb, dokud nedostane jasnější potvrzení z inflace.

Inflace zůstává zvýšená

Na tiskové konferenci šéf Fedu J. Powell zvolil vyvážený tón. Zopakoval, že ekonomika vstupuje do roku 2026 na pevných základech a že po předchozích třech sníženích v řadě (celkem o 75 bodů) je současné nastavení měnové politiky vhodné pro naplňování mandátu Fedu. Dále uvedl, že spotřeba zůstává odolná, investice firem dále rostou, zatímco situace na trhu nemovitostí zůstává slabší. Zároveň zmínil, že vládní shutdown z období říjen až polovina listopadu r. 2025 pravděpodobně brzdil hospodářskou aktivitu ve 4. čtvrtletí. K inflaci řekl, že sice výrazně klesla z vrcholu let 2022 a 2023, ale zůstává stále zvýšená. Inflace ve zboží je posilována efektem cel, zatímco ve službách dezinflace pokračuje.

Dolar v posledních dvou týdnech oslaboval kvůli růstu rizikové prémie

Pro finanční trhy je kombinace solidní hospodářský růst, stále zvýšená inflace a neutrálnější postoj Fedu mírně jestřábí zprávou. Snižuje se pravděpodobnost, že Fed na březnovém zasedání přistoupí ke snížení úrokových sazeb a krátký konec výnosové křivky se může držet výše. Na druhou stranu to, že dva centrální bankéři hlasovali pro snížení sazeb, ukazuje, že uvnitř vrcholného vedení Fedu (FOMC) existuje holubičí menšina, což může tlumit posun tržních očekávání výrazněji vzhůru.

Pro americký dolar je v takovém nastavení klíčové, zda a jak moc finanční trh přecení zacenění výhledu na měnovou politiku Fedu. Finanční trh stále očekává (podle Fed rate monitor tool zhruba se 60 % pravděpodobností), že nejbližší snížení sazeb proběhne na červnovém zasedání Fedu. V souhrnu je z pohledu dolaru výsledek zasedání Fedu mírně příznivý (úrokový diferenciál, odolnost americké ekonomiky), což však automaticky neznamená, že dolar bude z aktuálních hodnot posilovat. Oslabování dolaru v posledních cca dvou týdnech je totiž taženo především zvýšenou rizikovou prémií na USA, nikoliv čistě fundamenty. Prognóza k USD ZDE.