Americký Fed má otevřené dveře ke snižování úrokových sazeb

Americká centrální banka (Fed) na zářijovém zasedání sníží hlavní úrokovou sazbu o 25 bodů do rozmezí 4,25 - 4,50 %. Snížení sazby rovnou o 50 bodů není příliš pravděpodobné, ale zcela vyloučit nelze. Situace na pracovním trhu se zhoršuje. Inflace však zůstává v blízkosti 3 %, ačkoliv cla nejsou zatím příliš vidět.

Dvě klíčové zářijové statistiky z USA jsou již za námi a nyní se pozornost finančního trhu koncentruje na zasedání americké centrální banky (Fed) v příštím týdnu. Nyní je jasné, že Fed na zářijovém zasedání (17/9) sníží úrokové sazby a obnoví tak cyklus uvolňování měnové politiky. Otázkou není zda, ale o kolik. Respektive o kolik Fed sníží sazby v září a následně o kolik a jak rychle je bude snižovat na za zasedáních ve 4. čtvrtletí. To bude extrémně důležité pro akciový i dluhopisový trh a samozřejmě i pro americký dolar.

V tuto chvíli je finančním trhem plně započteno zářijové snížení hlavní úrokové sazby (FFR) o 25 bodů do rozmezí 4 -4,25 %. To, že Fed sníží hlavní sazbu rovnou o 50 bodů, podobně jako loni v září, nelze sice zcela vyloučit, ale trh s tímto scénářem téměř vůbec nepočítá. Zde je tedy případně prostor pro velké překvapení, pokud by se centrální bankéři rozhodli sáhnout k výraznějšímu „cutu“. S čím naopak trh nyní počítá, je svižné snižování úrokových sazeb na dalších zasedáních. S pravděpodobností téměř 80 % by se na konci letošního roku měla hlavní sazba dostat do rozmezí 3,50 – 3,75 %, tj. o 75 bodů nižší oproti aktuálnímu stavu, a v červnu příštího roku by měla být v rozmezí 3 – 3,25 %, tj. ještě o dalších 50 bodů níže.

Naposledy Fed úrokové sazby snižoval loni v prosinci. V první polovině letošního roku a během léta držel sazby beze změny, což primárně zdůvodňoval dvěma argumenty. Za prvé vyšší inflací a vyčkáváním na to, jaký inflační impuls přinesou do americké ekonomiky Trumpovy cla. Za druhé byla stabilita sazeb podmiňována solidní situací na americkém pracovním trhu.

Zatímco nejistota ohledně budoucího inflačního vývoje v USA přetrvává, tak hodnocení situace na pracovním trhu se od začátku srpna výrazně změnilo. Pracovní trh se totiž po řadě negativních revizí zaměstnanosti mimo zemědělský sektor (NFP) již zdaleka nezdá být v tak dobré kondici, což reflektují i američtí centrální bankéři.

Konkrétně zaměstnanost NFP v srpnu vzrostla jen o 22 tis. (odhad 75 tis.). NFP za červenec byly sice revidovány mírně nahoru na 79 tis. (původně 73 tis.), ale NFP za červen byly pro změnu revidovány výrazně dolů na -13 tis. (původně 14 tis.). Míra nezaměstnanosti v srpnu vzrostla na 4,3 % z červencových 4,2 %. Zároveň podle Úřadu pro statistiku práce (BLS) byla úroveň zaměstnanosti v USA za období duben 2024 až březen 2025 pravděpodobně o 911 tis. pracovních míst nižší, než se původně odhadovalo. Jedná se o výraznou revizi směrem dolů, která naznačuje, že zpomalení amerického trhu práce nastalo ještě před oznámením rozsáhlých dovozních cel prezidenta D. Trumpa. Takto slabá NFP čísla obvykle předznamenávají v USA recesi, což samozřejmě nutně nemusí být aktuální případ.

Pokud jde o inflaci CPI, tak v srpnu došlo k jejímu meziměsíčnímu růstu o 0,4 % a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 2,9 % z červencových 2,7 %. V jádrové složce inflace došlo k meziměsíčnímu růstu o 0,3 % a o 3,1 % meziročně. Fedem preferovaný ukazatel inflace, index PCE, pravděpodobně v srpnu meziměsíčně vzrostl o 0,2 %. Celkově je nyní v americké inflaci stále patrný poměrně silný růst cen u služeb, ale v případě zboží, nejsou zatím cla vidět tak moc, jak se očekávalo. Samozřejmě nelze vyloučit, že se cla začnou v inflaci více projevovat postupně v dalších měsících až američtí prodejci vyprázdní sklady zboží, které bylo nakoupeno ještě před letošním dubnem.

Výsledně by kombinace uvolňování měnové politiky v USA s oslabováním nezávislosti Fedu a naopak lehce jestřábí postoj Evropské centrální banky (ECB) měla vést v nadcházejících měsících k dalšímu oslabování amerického dolaru. V případě hlavního měnového páru směrem k hladině 1,20 EURUSD a výše a v případě koruny vůči dolaru směrem k hranici 20 USDCZK a níže.

V neposlední řadě je snižování úrokových sazeb Fedem sice na první pohled dobrou zprávou pro akcie, ale situace není zdaleka tak černobílá. Pokud by pokračovalo zhoršování situace na americkém pracovním trhu a zvýšila se pravděpodobnost recese v USA, tak historie ukazuje, že by akcie měly tendenci ztrácet, a to bez ohledu na nižší úrokové sazby. A zcela jednoznačný není ani dopad nižších úrokových sazeb na americké vládní dluhopisy s dlouhou splatností (10 let a více). Aktuálně sice vidíme pokles výnosu na 10letém dluhopisu ke 4 % (nejnižší výnos od letošního dubna), ale pokud se jádrová inflace v USA zabydlí nad 3 % a Fed bude vyšší inflaci tolerovat, tak k žádnému dalšímu výraznějšímu poklesu na dlouhém konci výnosové křivky nemusí už vůbec dojít.