Americká inflace v září mírně za tržním odhadem

Spotřebitelská inflace v USA sice zrychlila, ale zaostala za tržním odhadem. Cla se do inflace sice promítají, ale ne tak výrazně jak se očekávalo. Americký Fed má na říjnovém zasedání otevřenou cestu ke snížení úrokových sazeb.

Spotřebitelská inflace (CPI) v USA v září sice vzrostla o 0,3 % m/m a o 3,0 % r/r a v jádrové složce o 0,2 % m/m a o 3,0 % r/r, ale v obou případech byl růst mírně pod tržním konsenzem. Podobnou optikou se lze dívat i na zrychlení meziroční dynamiky CPI na 3,0 % ze srpnových 2,9 %, kde je sice meziroční tempo nejvyšší od letošního ledna, ale přeci jen zatím nedosahuje hodnot, které signalizuje např. cenový index ISM ve službách. A do třetice je sice v CPI částečně vidět efekt cel, ale spíše jen omezeně a zatím rozhodně ne v rozsahu, který se očekával.

Možným vysvětlením je to, že zafungoval substituční efekt. Vyšší cla jsou částečně rozmělněna tím, že zahraniční i americké firmy si mírně snížily ziskové marže a zároveň americké firmy přecházejí na dovoz zboží ze zemí, na které USA uplatňují nižší cla. V dalších měsících lze očekávat, že ceny zboží v USA v důsledku cel dále porostou, ale zatím se nezdá, že by došlo k razantnímu prudkému nárůstu inflace ve zboží kvůli zavedeným clům. Zároveň lze v září pozorovat zpomalení zpomalující inflaci v bydlení (nájemné a imputované nájemné), což je třetina spotřebního koše. Oproti tomu zboží, na které nejvíce dopadají cla, tvoří zhruba jen pětinu spotřebního koše.

Z pohledu americké centrální banky (Fed) je zářijová inflace jednoznačným impulsem pro to, aby na říjnovém zasedání opět snížila úrokové sazby. V posledních měsících Fed v rámci svého duálního mandátu (inflace a pracovní trh) přeci jen větší pozornost a obavy začíná soustředit na pracovní trh, kde dochází k pozvolnému, ale kontinuálnímu ochlazování. A tento přesun pozornosti směrem k zaměstnanosti může velmi dobře pokračovat. Obzvláště když inflace ve zboží není až tak silná, bude mít spíše jednorázový efekt a nezpůsobí trvalejší zrychlení inflace.

Výsledek říjnového zasedání Fedu (29/10) je tak daný. Fed sníží hlavní úrokovou sazbu o 25 bodů (FFR) do rozmezí 3,75 – 4,00 %. Vzhledem k tomu, že je toto snížení sazeb trhem již plně započteno, tak by na samotné rozhodnutí Fedu neměl dolar výrazněji reagovat. O poznání důležitější bude z pohledu dolaru to, co bude šéf Fedu J. Powell signalizovat na tiskové konferenci, tj. obavy z dalšího zhoršení situace na pracovním trhu versus obavy z inflace a výhled na budoucí nastavení měnové politiky. Možné jsou tři scénáře: (1) více holubičí Fed a oslabení dolaru, (2) neutrální Fed s omezeným dopadem na dolar, (3) více jestřábí Fed s vyváženou komunikací mezi inflací a zaměstnaností s pozitivním dopadem na dolar, tj. posílení dolaru.