Americká centrální banka ani v červenci sazby nesníží

Ani páté letošní zasedání americké centrální banky (Fed) změnu úrokových sazeb velmi pravděpodobně nepřinese, a to navzdory silnému politickému tlaku ze strany prezidenta D. Trumpa. Inflace zůstává i nadále mírně zvýšená a americký pracovní trh setrvává v solidní kondici. Fed chce navíc před dalším snižováním sazeb dostatečně vyhodnotit inflační dopad cel.

Americká centrální banka (Fed), konkrétně Výbor pro měnové záležitosti (FOMC), dnes (29/7) zahájí dvoudenní zasedání. Rozhodnutí FOMC bude zveřejněno zítra (30/7) ve 20 hodin CET a Fed velmi pravděpodobně ponechá úrokové sazby opět beze změny, tj. hlavní úroková sazba (FFR) setrvá v rozmezí 4,25 – 4,50 %. Fed začal uvolňovat měnovou politiku prostřednictvím snižování sazeb loni v září (50 bodů) a následně přidal dva 25 bodové „cuty“ na listopadovém a prosincovém zasedání. V souhrnu tedy sazby snížil o 100 bodů. Od loňského prosince drží Fed sazby stabilní.

Čísla z amerického pracovního trhu zůstávají solidní

Pracovní trh v USA zůstává v dobré kondici, a to navzdory tomu, že v průběhu 2. čtvrtletí panovaly určité obavy z jeho zhoršení. Míra nezaměstnanosti v červnu poklesla na 4,1 % z květnových 4,2 % a v meziročním srovnání se nezměnila. Rovněž tvorba pracovních míst mimo zemědělský sektor (NFP) zůstává solidní, když v červnu zaměstnanost vzrostla o 147 tis. Vzhledem k imigrační politice D. Trumpa zároveň může měsíční změna NFP dosahovat nižších kladných přírůstků (aktuální odhady se pohybují kolem 100 tis.), aby byla míra nezaměstnanosti v USA stabilní a nezvyšovala se. Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti se od poloviny června týden, co týden snižují a aktuálně jsou nejníže za poslední tři měsíce. Jestli jsou někde patrné alespoň nějaké náznaky oslabení pracovního trhu, tak např. v poklesu zaměstnanosti v soukromém sektoru (v červnu podle reportu ADP pokles o 33 tis.) či ve zpomalujícím růstu mezd.

Dopady cel do inflace nejsou vidět plošně, ale v některých segmentech spotřebního koše se již začínají projevovat

Spotřebitelská inflace (CPI) v USA v červnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 % a oproti loňskému červnu se zvýšila o 2,7 % (v květnu meziročně 2,4 %). V jádrové složce v červnu inflace meziměsíčně vzrostla o 0,2 % a meziročně došlo ke zrychlení na 2,9 % (v květnu 2,8 %). V obou případech, tj. jak u celkové, tak u jádrové inflace, došlo ke zrychlení meziroční dynamiky. Nejnovější inflační data jsou zřejmě v souladu s červnovou prognózou Fedu. Ačkoli se CPI inflace nacházela mírně pod očekáváním tak je pravděpodobné, že jádrová PCE inflace (Fedem preferovaný ukazatel inflace) v červnu meziměsíčně vzroste 0,3 %, což by znamenalo zrychlení meziroční PCE inflace na 2,8 %. Plošně zatím v červnové inflaci nebyl vidět negativní dopad cel. V případě některého zboží (vybavení domácnosti, hračky, zboží spojené s rekreací) se však v červnu objevily signály rychlejšího zdražování.

Ohledně budoucího vývoje sazeb Fed pravděpodobně nic konkrétního neoznámí

Je dost nepravděpodobné, že by červencové zasedání Fedu dalo nějaký jasnější vzkaz ohledně toho, jak budou centrální bankéři postupovat s úrokovými sazbami na nejbližších zasedáních. Fed bude nadále monitorovat to, zda se cla nezačnou výrazněji propisovat do inflace. Konkrétně na zářijovém zasedání (17/9) bude mít Fed k dispozici CPI inflaci za červenec a za srpen. Po přijetí velkého, krásného zákona zároveň nelze vyloučit, že Fed začne do svého rozhodování o sazbách více začleňovat i fiskální politiku. Šéf Fedu J. Powell bude nadále zdůrazňovat, že rozhodování Fedu je závislé od příchozích dat a bude probíhat zasedání od zasedání. Směrem k září tedy Powell snížení sazeb ani nevyloučí, ani nepotvrdí. V neposlední řadě lze od Powella čekat, že zopakuje, že nemá v úmyslu odstoupit před koncem svého funkčního období v květnu příštího roku, ačkoliv D. Trump stupňuje tlak na jeho odvolání.