Zpomalení vystřídalo oživení. Polsko našlo rovnováhu mezi inflací a růstem
Polská ekonomika se po dvou letech vysoké inflace a utlumeného růstu stabilizuje. Inflace se drží pod hranicí tří procent, centrální banka začíná uvolňovat měnovou politiku a hospodářství znovu nabírá tempo. Polsko tak potvrzuje roli jednoho z nejodolnějších hráčů střední Evropy.
Polská ekonomika vstupuje do závěrečného čtvrtletí roku 2025 v podstatně stabilnější kondici, než jakou vykazovala v uplynulých dvou letech. Inflace se po bouřlivém období uklidnila a meziročně dosahuje 2,9 %, což je nejnižší úroveň od poloviny loňského roku. Jádrová inflace se drží jen mírně výše, okolo 3 %, což naznačuje, že inflační tlaky v ekonomice postupně mizí. Cenový růst tak ztrácí na síle především díky poklesu cen energií a potravin, stabilizaci mezd a zlotého. Ten se sice drží na slabších úrovních, vůči koruně v blízkosti 5,70 PLNCZK, dále však neztrácí.
Ustupující inflace otevřela prostor centrální bance k uvolnění měnové politiky. Narodowy Bank Polski začátkem října snížila klíčovou úrokovou sazbu na 4,5 %, což představuje první významnější krok směrem k podpoře domácí poptávky. Po období restriktivní politiky, která měla zkrotit dvojcifernou inflaci z roku 2022, se nyní pozornost přesouvá k oživení ekonomické aktivity. Nižší sazby by měly přinést levnější financování pro podniky i spotřebitele a povzbudit investice, které v posledních čtvrtletích zpomalovaly.
Hrubý domácí produkt Polska ve druhém čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně vzrostl o 0,8 %, zatímco meziroční růst se držel na 3,4 %. I když jde o umírněnější tempo než v předchozí dekádě, ekonomika se vyhnula stagnaci a prokázala odolnost vůči slabší poptávce v Evropě. Tahounem zůstává průmysl, zejména automobilový a chemický, který těží z relativně nízkých výrobních nákladů a postupného návratu zahraničních investic. Domácí spotřeba, která byla v posledních dvou letech brzděna inflací, má nyní prostor k růstu díky stabilizaci cen a poklesu úrokových sazeb.
Souhrnně lze říci, že Polsko se po turbulentním období vrací k rovnováze. Inflace je pod kontrolou, úrokové sazby klesají a hospodářství zůstává v silném růstu. Rizikem zůstává případné obnovení cenových tlaků či nedostatečná reakce investic na měnové uvolnění, avšak základní trend je pozitivní. Polská ekonomika se tak stává jedním z nejstabilnějších pilířů střední Evropy a její vývoj dává naději na udržitelné a vyrovnané tempo růstu i v příštím roce.