Zlotý v tísni, inflace v Polsku zpomaluje: koruně se daří

Polská inflace prudce klesá, zlotý oslabuje a koruna toho využívá.

Polská inflace se ve druhé polovině roku 2025 dostala poprvé po delší době do cílového pásma centrální banky. V červenci klesla meziročně na 3,1 %, což je o procentní bod méně než v červnu. Hlavním důvodem je nejen tzv. base effect, tedy vysoká srovnávací základna z minulých let, ale i reálný pokles cen energií a pohonných hmot. Regulované tarify na plyn klesly od července o 10 %, ropa zlevnila a spotřebitelské ceny reagovaly okamžitě.

Meziměsíčně rostly spotřebitelské ceny o 0,3 %, což je sice větší tempo než v předchozím měsíci (+0,1 %), ale nadále jde o relativně utlumený vývoj. Před tím navíc v květnu došlo k poklesu CPI o 0,2 %, poprvé od roku 2023. Inflace se tak i v meziměsíčním vyjádření dostala pod kontrolu.

Centrální banka NBP zareagovala uvolňováním politiky. V květnu snížila sazby o 50 bazických bodů, v červnu je ponechala beze změny. Výhled zůstává opatrný, protože tzv. core inflace (bez potravin a energií) zůstává nad 3 %. NBP očekává průměrnou inflaci za rok 2025 ve výši 4,9 %, což je více než tržní konsenzus.

Na měnový trh má vývoj inflace a sazeb malý dopad, přesto se zlotý vůči koruně propadl na hladinu 5,75 PLNCZK, což je nejnižší úroveň za poslední měsíce. V únoru 2025 se kurz pohyboval nad 6,00. Zlotý oslabuje nejen kvůli politické nejistotě, ale i kvůli vyhlídkám na další uvolňování měnové politiky.

Vyhlídky do zbytku roku zůstávají smíšené. Zatímco inflace může pokračovat v pozvolném poklesu, očekáváme další slabé měsíce pro zlotý. Dá se očekávat, že NBP bude s dalšími snižováními sazeb vyčkávat, dokud nebude jádrová inflace blíže ke dvěma procentům. Pro české exportéry to znamená vítanou podporu, ale zároveň i riziko nestability, pokud by se situace v regionu zhoršila.