Zlato z Evropy: když čokoláda není cukrovinka, ale superpotravina
Bílá čokoláda s chřestem z pražské čokoládovny Steiner & Kovařík získala zlato v International Chocolate Awards 2025. Spolumajitel firmy Petr Kovařík v rozhovoru otevřeně mluví o vzniku oceněného produktu, funkčních potravinách, mýtech o švýcarské čokoládě i o tom, proč kvalita vždy něco stojí.
Vaše bílá čokoláda s chřestem získala zlato v International Chocolate Awards 2025. Co pro vás toto ocenění znamená osobně a co pro značku?
Za mě není renomovanější nezávislá soutěž. Proto je naše loňské zlato, jako jediné v ČR a hlavně jako 4. ze všech států celé Evropy, mimořádné a asi nemůžeme čekat, že něco takového obhájíme.
Být mezi čtyřmi globálními vítězi z 380 oceněných čokolád se neděje každý rok.
Byli jsme první, kdo měl na této soutěži stříbro, a nyní jsme jediní, kdo má zlato. A navíc globální.
Jaký byl moment, kdy jste se dozvěděli, že jste vyhráli?
Nechtěli jsme tomu uvěřit, fakt. Je to trochu haluz. Chtěli bychom to obhájit, ale být takhle vysoko? Ze stovek, možná tisíců výrobců… není to lehké.
Oceněná kombinace bílá čokoláda + chřest je opravdu neobvyklá. Jak ten nápad vznikl?
Pavel Sapík je můj kamarád. Má sezónní tartaletku, tak jsme si řekli, že jeho ingredience zkusíme dát do čokolády.
Hodnotitelé ocenili originalitu i zdravý aspekt ingrediencí. Co z toho považujete za klíč k úspěchu?
Ano. Pro nás je to alfa omega. Dělat funkční potraviny. A pokud je kakaový bob top, tak je škoda mu brát jeho hodnoty superpotraviny.
Co bylo při vývoji této čokolády nejtěžší?
Zkombinovat všechny ingredience.
Jak toto ocenění mění pozici české čokolády v zahraničí?
To nevím, ale hodně to komunikujeme, tak by bylo hezké, kdyby to bylo vidět. Historicky je to ale pořád složité. Pořád se bere, že švýcarská čokoláda je nejlepší, což je paradoxní, protože je to často spíš odpad.
Cítíte po získání zlata zvýšený zájem odběratelů ze zahraničí?
Ano, ale cílíme na to, aby byl větší. Teď bychom chtěli víc zacílit na Německo a prodávat tam přes B2C.
Jak využíváte ocenění při jednáních se zahraničními partnery?
Vysvětlujeme, že můžete být špička i tam, kde není tradiční výroba daného produktu. Stejně jako třeba české pivo už dneska není automaticky nejlepší.
Zvyšuje se tlak na další produkty? Co plánujete dál?
Zvyšuje, ale máme hodně široké portfolio – dražé, tabulky, pralinky. Spíš se snažíme některé produkty vylistovávat, ale portfolio se samozřejmě dál rozšiřuje. Hlavně o funkční čokolády.
Jednou větou: co pro vás tato cena symbolizuje?
Potvrzení, že cesta, po které jdeme, je správná. Chceme, aby čokoláda sloužila jako superpotravina, a ne aby byla zničená kvůli zisku.
Jak vlastně vznikla idea Pražské čokolády?
Původně to měl být produkt pro turisty. Aby si odvezli něco hezkého, protože ještě před dvaceti lety byl dárek z Prahy většinou nekvalitní. Dnes už jsme ale Steiner & Kovařík.
V čem vidíte největší sílu oproti globálním značkám?
V tom, že boby jsou naše. Víme, odkud jsou, jaké mají hodnoty a v čem mohou být prospěšné. Globální značky mají cukrovinku, my máme superpotravinu.
Jak vznikají vaše designy?
Silvie (Silvie Steinerová, partnerka Petra Kovaříka, pozn. red.) je umělkyně a dělá krásné obaly. Produkty ale necháváme přírodní. Na rozdíl od barvených pralinek plných éček necháváme čokoládu takovou, jaká má být. Hnědou.
Jak se filozofie kvality promítá do výběru surovin?
Velkými náklady. Kdybychom šli do nižší kvality, máme dnes klidně o deset milionů korun ročně víc.
Jak se mění česká čokoládová kultura?
Zlepšuje se, ale mainstream je pořád neinformovaný. Mýty přetrvávají. Pořád když se řekne švýcarská čokoláda, nikdo se neptá proč.
Jaký je dnes světový trend v čokoládě?
Pořád se jede nízká kvalita a intenzivní zemědělství. Ale malá skupina lidí si začíná uvědomovat, že většina potravin je problém, a chtějí změnu kvůli zdraví i planetě.
Jak vysvětlujete zákazníkům, že kvalitní čokoláda může být zdravá?
Trpělivě a postupně.
Jak velkou roli dnes hraje export?
Docela podstatnou. Třeba Japonsko – to, že si nás tam kupují, je prostě wow.
Jak řešíte výkyvy kurzů?
Máme partnery, kteří nám s tím pomáhají.
Na závěr: jaké přání máte pro českou čokoládovou scénu?
Ať se naučí spolupracovat. Nebrečet, nebýt ublížení. Každý se vyvíjíme postupně.
Děkujeme za rozhovor
Chcete vidět, jak se zakládá vlastní kakaovníková plantáž v Bolívii? Podívejte se na dokumentární seriál Čokoládová Odyssea: Cesta do bolívijské divočiny na Streamu ZDE