Z Číny ve velkém odchází zahraniční i domácí společnosti. Proč... 2. část

Nejen zahraniční společnosti opouštějí druhou největší ekonomiku světa ve velkém. Co je toho příčinou? Kam společnosti odcházejí?

Čína dosáhla v posledních 40 letech obrovského rozmachu, když se její vývoz v letech 1978 – 2018 zvýšil o cca 25 500 %. V posledních několika letech ale čelí masivnímu odlivu nejen zahraničních, ale i domácích společností. Proč?

1. Nepředvídatelná a nespolehlivá vláda

Jednou z největších výzev pro podnikání v Číně je jednání s autoritářskou vládou. Komunistická strana Číny má absolutní kontrolu nad všemi aspekty života v Číně včetně její ekonomiky. To znamená, že podniky se musí řídit jakýmikoliv pravidly a předpisy, které jim Peking uloží a které se mohou kdykoli bez varování nebo vysvětlení změnit. Například v roce 2020 přijala Čína nový zákon o národní bezpečnosti Hongkongu, který dal Pekingu větší pravomoci potlačovat nesouhlas a protesty v této bývalé britské kolonii. To vyvolalo mezinárodní pobouření a obavy o autonomii a svobody Hongkongu. Mnoho podniků, které měly v Hongkongu provozovny nebo sídla, se rozhodlo přemístit nebo omezit svou přítomnost kvůli obavám z politické nestability a zasahování ze strany Pekingu.

Dalším příkladem je nedávný zásah proti čínským technologickým gigantům, jako jsou Alibaba, Tencent a Didi. Tyto společnosti byly obviněny z porušování antimonopolních zákonů, zneužívání údajů spotřebitelů a z ohrožení národní bezpečnosti. V důsledku toho čelily pokutám, vyšetřováním a zákazům působení na některých trzích.

Tyto kroky vyslaly zahraničním i domácím investorům jasný signál. Bez ohledu na to, jak úspěšná nebo inovativní společnost je, může být vždy zničena rozmary čínské vlády. To vytváří velkou nejistotu a riziko pro podnikání v Číně, což mnoho společností není ochotno tolerovat. Rizika čínské ekonomiky se naplno ukázaly i při nedávném historickém propadu čínských indexů, který byl největší od roku 1989.

2. Rostoucí náklady na pracovní sílu

Dalším důvodem, proč společnosti opouštějí Čínu, jsou rostoucí náklady na pracovní sílu. Hospodářský růst Číny vyvedl miliony lidí z chudoby a zásadně zlepšil jejich životní úroveň. To ale znamená, že pracovníci se stali náročnějšími a hlavně dražšími.

Podle Světové banky se průměrná roční mzda v Číně zvýšila z 1 857 USD v roce 2008 na 10 410 USD v roce 2019. To je nárůst o 461 % za pouhých deset let! Je sice stále méně než průměrná mzda ve vyspělých zemích, ale mnohem více než v rozvojových zemích, které nabízejí podobnou nebo i lepší kvalitu práce.

Například průměrná roční mzda ve Vietnamu činila v roce 2019 2 740 USD, což je méně než třetina čínské mzdy. Vietnam má také mladou a vzdělanou pracovní sílu, která může vyrábět vysoce kvalitní zboží a služby. Mnoho společností si to uvědomuje a přesouvá výrobu a zdroje z Číny právě do Vietnamu nebo i jiných zemí jihovýchodní Asie. Mezi příklady společností, které přesunuly nebo plánují přesunout některé své provozy z Číny do Vietnamu, patří Apple, Samsung, Nike, Adidas a Intel. Tyto společnosti hledají nejen levnější pracovní sílu, ale také diverzifikovanější a odolnější dodavatelské řetězce.

3. Využívání moci a vlivu čínské vlády k vydírání podniků

Třetím důvodem odlivu společností z Číny je využívání moci a vlivu čínské vlády k vydírání podniků, které se spoléhají na její pracovní sílu nebo zařízení. Čínská vláda v minulosti využívala svého vlivu na zahraniční společnosti k prosazování svých politických a hospodářských zájmů.

Například v roce 2010 Čína omezila vývoz vzácných kovů, které jsou nezbytné pro výrobu mnoha produktů, jako jsou chytré telefony, elektrická vozidla a vojenské vybavení. Čína kontroluje přibližně 80 % celosvětových dodávek vzácných kovů, tento krok tak způsobil velkou nejistotu a nárůst cen v rámci mnoha průmyslových odvětví, která jsou na nich závislá.

Dalším příkladem je nedávný bojkot západních značek, které vyjádřily znepokojení nad porušováním lidských práv v Sin-ťiangu, kde je Čína obviňována ze zadržování a utlačování milionů Ujgurů a dalších etnických menšin. Značky jako H&M, Nike, Adidas, Burberry a Zara čelily odporu čínských spotřebitelů, celebrit a státních médií, protože odmítly používat bavlnu pocházející ze Sin-ťiangu.

Tyto příklady ukazují, že podnikání v Číně je spojeno s mnoha překážkami. Společnosti se musí podřídit požadavkům čínské vlády, jinak budou čelit následkům. To může ohrozit jejich hodnoty, pověst a ziskovost.

4. Geopolitická hrozba, kterou Čína představuje

Čtvrtým a posledním důvodem, proč společnosti opouštějí Čínu, je velmi reálná geopolitická hrozba, kterou Čína představuje a která může ohrozit schopnost společností podnikat. Čína se v posledních letech stala ve své zahraniční politice asertivnější a agresivnější, zejména pod vedením Si Ťin-pchinga. Čína se zapojila do územních sporů s několika svými sousedy, jako jsou Indie, Japonsko, Tchaj-wan, Vietnam nebo Filipíny. Čína rovněž rozšiřuje svou vojenskou přítomnost a vliv v regionech, jako je Jihočínské moře, Indický oceán, Afrika a Latinská Amerika.

Tyto akce vyvolávají napětí a obavy v mnoha zemích, které Čínu považují za soupeře nebo hrozbu. Zejména Spojené státy s Čínou soupeří v oblasti obchodu, technologií, bezpečnosti a lidských práv. USA uvalily cla na čínské zboží v hodnotě miliard dolarů a zakázaly nebo omezily přístup několika čínských společností na americké trhy nebo k technologiím. USA rovněž zvýšily podporu spojencům a partnerům, kteří čelí tlaku ze strany Číny. Tento vývoj vyvolal v globálním uspořádání velkou nejistotu a nestabilitu. Společnosti, které obchodují v Číně nebo s čínskými partnery, se musí orientovat ve složitém a nestabilním prostředí, které se může kdykoli změnit.

Toto jsou čtyři hlavní důvody, proč společnosti opouštějí Čínu a přesouvají svou výrobu do jiných zemí. Čína má druhou největší ekonomiku na světě, ale fakt, že ji zahraniční i čínské podniky denně opouští, Číně může už v blízké budoucnosti přivodit velké problémy.