Z 25 % na 1,4 %. Maďarsko zkrotilo inflaci, ale rizika nezmizela

Maďarská inflace se v únoru výrazně přiblížila úrovním, které ještě před dvěma lety působily téměř nedosažitelně. Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 1,4 %, což je nejnižší tempo od listopadu 2016.

Ještě důležitější je dynamika posledních měsíců – inflace během čtyř měsíců klesla ze 4,3 % právě na současných 1,4 %. Maďarsko se tak z pohledu cenového vývoje dostalo na stejnou úroveň jako Česká republika.

Tento vývoj je pozoruhodný zejména v širším kontextu posledních let. Maďarská vláda v roce 2022 zavedla rozsáhlé cenové stropy na potraviny a energie, které měly ochránit domácnosti před prudkým zdražováním. Tyto zásahy však postupně deformovaly cenotvorbu v ekonomice a inflace se v roce 2023 vyšplhala až nad 25 %. Maďarsko bylo tehdy zemí s nejvyšším růstem cen v celé Evropské unii.

Současný návrat inflace k velmi nízkým hodnotám tak představuje výraznou stabilizaci cenového vývoje. Zároveň ale připomíná, jak rychle se může inflační dynamika v otevřené ekonomice změnit. Prudký nárůst cen před dvěma lety byl totiž z velké části důsledkem kumulace regulací, narušených tržních mechanismů a následného uvolnění cen.

Dnešní situaci proto nelze číst pouze jako definitivní vítězství nad inflací. Spíše jde o fázi stabilizace po mimořádně turbulentním období. Inflace na úrovni 1,4 % je sice z makroekonomického pohledu velmi příznivá, ale zároveň vytváří prostor pro její opětovné zrychlení. Vnější cenové tlaky se mohou, vzhledem k válce na Blízkém východě a rostoucím cenám ropy, rychle zvednou. Je třeba také sledovat vývoj domácí poptávky.

Dalším faktorem, který může cenový vývoj v příštích měsících ovlivnit, je domácí politika. Maďarsko čekají důležité volby a historická zkušenost ukazuje, že předvolební fiskální politika často vede k uvolnění veřejných financí a posílení domácí poptávky. Pokud by se tento scénář opakoval, současná nízká inflace by mohla být spíše přechodnou epizodou než novým dlouhodobým standardem.

Maďarská ekonomika tak dnes stojí v paradoxní situaci. Po období extrémní inflace se ceny stabilizovaly rychleji, než mnozí očekávali. Právě rychlost tohoto obratu však zároveň naznačuje, že cenová stabilita může být stále křehká. V prostředí politických i ekonomických nejistot proto bude rozhodující, zda se podaří udržet fiskální disciplínu i v následujících měsících.