Vztah ceny elektřiny a zemního plynu

Burzovní ceny elektřiny na novém rekordu. Proč cena plynu určuje cenu elektřiny, i když se jí z plynu vyrobí v EU méně než 20 %? Podaří se problém vyřešit během probíhajícího českého předsednictví? Proč vlastník moderní německé tepelné elektrárny Moorburg neuvažuje o obnovení provozu?

Burzovní cena elektřiny s dodáním za rok v Německu tento týden poprvé v historii překonala hranici 1000 EUR/MWh. Vzhledem k aktuálnímu předsednictví ČR v Radě Evropské unie svolal ministr průmyslu Josef Síkela na 9. září mimořádnou schůzku ministrů zodpovědných za sektor energetiky. 29. srpna se k aktuální situaci vyjádřila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Dle jejích slov pracuje komise na mimořádném opatření. V minulém týdnu se v obdobném duchu vyjádřila i německá vláda. Co je vlastně možné s raketově rostoucí cenou elektřiny udělat?

V posledních dnech rezonují mediálním prostorem návrhy zastropování ceny plynu či na oddělení ceny elektřiny a zemního plynu. Rekordní cenu elektřiny aktuálně, kromě jisté paniky, ovlivňuje především extrémně vysoká cena zemního plynu. Pravidla jsou nastavena tak, že cenu elektřiny určují provozní náklady posledního možného zdroje v řetězci (tzv. závěrná elektrárna). A to jsou právě plynové elektrárny. Pro celoevropské řešení se nabízí změna systému tak, že by závěrnými elektrárnami staly ty tepelné. Plynové elektrárny se pak zapínaly pouze pro vykrytí spotřeby ve špičkách a elektřinu z nich by odkupoval stát, v našem případě prostřednictvím ČEPS. Výhodou plynových elektráren je, že se dají „zapnout“ velmi snadno. Na tomto řešení by se ale musely jednomyslně shodnout všechny členské státy EU. Toto opatření by dle odhadů exportů mohlo snížit cenu na burze do rozmezí 200-300 EUR/MWh.

Aktuálně by v každém případě pomohlo, kdyby se otevřely dříve uzavřené německé tepelné elektrárny. Energetická společnost Vattenfall však, dle svého vyjádření, neuvažuje o obnovení moderní německé tepelné elektrárny Moorburg s odůvodněním: „Podle současných předpisů ji již nelze provozovat jako uhelnou elektrárnu a nebylo by to technicky a ekonomicky proveditelné“. Elektrárna byla loni uzavřena po pouhých šesti letech provozu v rámci komplexní změny německé energetické koncepce (tzv. Energiewende), byť měla elektřinu dodávat až do roku 2038. Instalovaný výkon 827 MW by se jistě hodil, jde o více než třetinový výkon dvou temelínských jaderných bloků.

Kolik elektřiny se vlastně v EU ze zemního plynu vyrobí? Jde sice o druhý nejvýznamnější zdroj, ale na celkové vyprodukované elektrické energii se plyn v loňském roce podílel cca 19 %.

Pro letošek k dispozici žádné oficiální odhady o rozdělení zdrojů nejsou. Sice se dá očekávat pokles významu zemního plynu, ale na druhou stranu bude zcela jistě nižší produkce elektřiny z jádra vzhledem k faktu, že největší evropský producent „jaderné“ elektřiny Francie během léta odstavila až polovinu svých reaktorů vzhledem k údržbě a nedostatečnému průtoku řek, především Garonny a Rhôny.
Na konci července přišly členské státy EU se závazkem uspořit v srpnu 2022 – březnu 2023 na národních úrovních 15 % z průměrné spotřeby plynu předchozích pěti let. To bylo mělo zajistit, při požadovaném naplnění zásobníků, přečkání nadcházející zimy. Vše je nicméně na dobrovolné bázi. V České republice je již patrný odklon od zemního plynu, když se jeho spotřeba v 1. pololetí 2022, po odečtení vlivu počasí, snížila meziročně o 10,7 %, bez zmíněného očištění jde dokonce o téměř 20% úsporu.

Kdo jsou vlastně největší odběratelé plynu v České republice? Největší podíl zaujímají průmyslové firmy (28,3 %), pak domácnosti (25 %), sektor výroby elektřiny a tepla (23,5 %), veřejný s komerční sektor (16,3 %) a o zbývajících cca 7 % se podělí sektor dopravy, zemědělství a lesnictví.

Co kdyby se tuzemské paroplynové elektrárny „zavřely“? V roce 2021 se u nás vyrobilo 84,9 TWh elektřiny. Zemní plyn se na celkovém tuzemském výsledku podílel 7 TWh, což je sice pouze 8,2 % vyprodukované elektřiny, ale Česká republika loni zaznamenala čistý vývoz elektřiny „pouze“ 1,2 TWh. Při konstantní spotřebě elektřiny by bylo nutné letos 5,8 TWh elektřiny někde „sehnat“, ale dá se očekávat, že i spotřeba elektřiny v ČR bude letos o něco nižší než loni. V rámci české energetické soustavy jsou největšími odběrateli zemního plynu elektrárny Počerady a Vřesová. Je ale třeba zmínit, že plyn v nich neslouží pouze pro výrobu elektrické energie, ale i tepla, a není možné zmíněné elektrárny jen tak vypnout.

Nezbývá než doufat, že se v případě ceny elektřiny podaří najít řešení. Ať už na národní nebo evropské úrovni. Pokud by k tomu nedošlo, dramaticky rostoucí výše záloh na elektřinu může způsobit obrovské problémy celé české ekonomice. Byli bychom svědky krachů mnoha společností a tak masivního propouštění, které tato země ještě nezažila.