Včera večer prezident Trump pozastavil platnost většiny oznámených cel

Tváří v tvář globálnímu chaosu (a dost možná i domácímu tlaku, protože na výrazné poklesy akciových burz a hrozící akcelerující inflaci jsou Američané velmi citliví) prezident Donald Trump ve středu večer našeho času neočekávaně na 90 dní pozastavil platnost cel uvalených na většinu zemí. Pouze v případě Číny pokračuje „přetahování“ se o vyšší cla, když dále zvýšil daňovou sazbu na čínský dovoz na 125 %.

Je to zřejmě pokus snížit pravděpodobnost bezprecedentní obchodní války mezi USA a většinou světa. Čínu však Trump stále vidí a hovoří o ní jako o hlavním problému negativního salda americké obchodní bilance se zbožím. Akciové indexy v USA po předchozích ztrátách zažily nakonec velmi pozitivní den, když si index S&P 500 připsal 9,6 %, NASDAQ 100 dokonce 12 % a Dow Jones 7,9 %. Drama kolem Trumpových cel ještě zdaleka neskončilo, protože administrativa se připravuje na jednání s jednotlivými zeměmi. Mezitím se na země, na které se pozastavení platnosti týká, budou nyní vztahovat cla ve výši 10 procent.

Výprodej akcií a dluhopisů a běžní Američané sledující v posledních týdnech až 20% pokles svých důchodových úspor a podniky varující před horšími než očekávanými tržbami a růstem cen, to vše je nutné vidět za včerejším rozhodnutím amerického prezidenta. Včera po 19:00 SEČ prezident Trump na své síti Truth Social zveřejnil, že „vzhledem k tomu, že více než 75 zemí vyzvalo americkou vládu k obchodním jednáním a nepodniklo smysluplná odvetná opatření, povolil jsem 90denní pauzu platnosti oznámených cel a snížení recipročních cel na 10 %, rovněž s okamžitou platností“. Prezident Trump uvedl, že sledoval trh s dluhopisy a že lidem „začíná být trochu nevolno“, protože ceny dluhopisů klesly a úrokové sazby se zvýšily v důsledku nedůvěry investorů v předchozí Trumpovy celní plány.

Desetiprocentní clo bude nyní základní sazbou pro většinu zemí. Sazba je tedy (alespoň dočasně) výrazně nižší než 20procentní sazba, kterou Trump stanovil na zboží z Evropské unie, 24procentní na dovoz z Japonska a 25procentní na výrobky z Jižní Koreje. Přesto 10 procent představuje zvýšení cel, která již dříve uplatňovala americká vláda. Na Kanadu a Mexiko se ale i nadále mají vztahovat cla ve výši až 25 % kvůli samostatné Trumpově směrnici, která má údajně zastavit pašování fentanylu do Spojených států.

Ministr financí Scott Bessent včera uvedl, že jednání s jednotlivými zeměmi budou „šitá na míru“, což znamená, že v příštích 90 dnech se bude jednat o celé řadě potenciálních bilaterálních dohod. Bessent, bývalý manažer hedgeových fondů, novinářům řekl, že důvodem pauzy jsou spíše jiné země usilující o jednání než brutální výprodeje na finančních trzích. „Jediná jistota, kterou můžeme poskytnout, je, že USA budou jednat v dobré víře, a předpokládáme, že naši spojenci budou jednat také,“ řekl také Bessent. Pak také uvedl, že s Trumpem „v neděli dlouho mluvili a že to byla jeho strategie po celou dobu“ a že prezident „přivedl Čínu do špatné pozice“.

Po oznámení výše cel (jejichž platnost je tedy nyní vesměs pozastavena) na začátku dubna vedoucí představitelé amerických podniků varovali před možnou recesí způsobenou touto politikou, někteří z hlavních obchodních partnerů USA zaváděli odvetná opatření v podobě vlastních dovozních daní a akciový trh se po několika dnech poklesu otřásal. Před Trumpovým obratem ekonomičtí prognostici tvrdili, že jeho druhé funkční období má řadu negativních a kaskádovitých dopadů, které by mohly zemi přivést do útlumu. Včerejší rozhodnutí je v každém případě pozitivní, ale následná jednání budou ještě složitá.