V jaké kondici je čínská ekonomika?

V květnu zveřejněná čínská ekonomická data vesměs vypadají, že v „Říši středu“ se ekonomická situace zlepšuje, když roste HDP, snižuje se míra nezaměstnanosti a roste průmyslová produkce. Je to ale reálný obraz tamní ekonomiky?

„Hrubá“ čísla na první pohled ukazují zlepšení. Ukazatele typu míra HDP, míra nezaměstnanosti nebo průmyslová produkce se několik posledních měsíců zlepšují. Co ale příchozí ekonomická data doopravdy říkají o čínském hospodářství?

Pokud se podíváme na růst čínského HDP, tak se během 1Q 2023 v meziročním vyjádření zvýšil o 2,2 % a jde o druhý nejlepší výsledek za poslední 3 roky. Vše vypadá v pořádku přesně do té doby, než si uvědomíme, že čínští představitelé ve svém plánování počítají pro 2023 s růstem cca 5 %. Pokud tak nedojde během dalších měsíců k výraznému nárůstu „výtlaku“ čínské ekonomiky, zmíněný cíl naplněn nebude. Komentáře k názoru, proč je významnější hospodářské oživení v Číně spíše nepravděpodobné, poskytnou následující odstavce. U HDP se v tomto článku nezabýváme faktem, že se objevuje stále více pochybností, zda jsou hodnoty ekonomického růstu předkládané čínským statistickým úřadem (National Bureau of Statistics of China) pravdivé.

V případě míry nezaměstnanosti dubnový výsledek 5,2 % také nenaznačuje žádný problém, jde dokonce o nejlepší výsledek od podzimu 2021. Zásadní problém ale je, že v případě mladých lidí ve věkovém rozmezí 16-24 let dosahuje míra nezaměstnanosti hodnoty 20,4 %! Každý pátý mladý Číňan je tak bez práce. Pro srovnání dodejme, že v České republice je tato hodnota pod úrovní 10 %. Je možné říct, že Čína se pohybuje v míře nezaměstnanosti mladých na úrovni zemí jako Francie nebo Itálie. Je ale třeba také zároveň podotknout, že Čína stále je, např. z pohledu Světové banky, rozvíjející se ekonomikou a z tohoto titulu by měla být schopna z pohledu zaměstnanosti dosahovat lepších výsledků než plně rozvinuté země. Číně v budoucnu hrozí problémy, pokud takto velká část mladých lidí nezíská pracovní návyky. Také u nich může velmi snadno dojít k deziluzi, pokud nejsou schopni po dostudování najít adekvátní pracovní uplatnění.

Ani dubnový výsledek průmyslové produkce v podobě jejího meziročního růstu o 5,6 % nesignalizuje problémy, spíše naopak. Jedná se přece o druhý nejlepší výsledek za poslední rok. Za zmíněným číslem se skrývají hned dvě "ale". V prvé řadě se počítalo s téměř dvojnásobným růstem, odborníci odhadovali přírůstek průmyslové produkce o téměř 11 %. Pak je také potřeba vzít v potaz srovnávací základnu. Loňský duben totiž patřil k nejslabším měsícům v celém roce 2022, když se průmyslová produkce Číny dokonce v meziročním srovnání propadala do záporných hodnot.

Zatím jsme zmínili pouze tvrdá ekonomická data. Ta jsou sice důležitá, ale jejich analyzování trochu připomíná prohlížení fotek z poslední dovolené. Všechno vidíme minimálně s měsíčním (spíše o něco delším) zpožděním. Naproti tomu "měkká" ekonomická data se snaží predikovat budoucí vývoj ekonomiky, obvykle vznikají dotazníkovým šetřením mezi domácnostmi či podniky. Mezi měkká ekonomická data např. patří Index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě, který monitoruje náladu mezi nákupními manažery ve výrobních podnicích v dané zemi. Výsledek se pohybuje mezi hodnotami 0 a 100 (typicky mezi 40 a 60). Výsledek nad hodnotou 50 znamená pozitivní očekávání nákupních manažerů s ohledem na budoucí vývoj businessu jejich podniku, výsledek pod hodnotou 50 pak značí negativní očekávání. Výsledek čínského výrobního PMI za duben ani není nutné více rozklíčovat. Výsledek 49,5 bodu znamená negativní očekávání, když se navíc za poslední rok čínský výrobní PMI do pásma pozitivního očekávání dostal pouze ve třech případech. To neznačí, z pohledu splnění zmíněného plánu 5% růstu čínského hospodářství, nic dobrého.